Jinak se v řadě případů nemusí jednat jen o poštolky. Panelová sídliště, kde s oblibou hnízdí, využívají s další synantropní živočichové, kteří mohou s poštolkami žít pod jednou střechou. Rozsáhlejší kampaně jsou vedeny ve prospěch rorýsů obecných a netopýrů.
Výskyt těchto živočichů lze ověřit ve veřejných online databázích (databáze registrovaných hnízdišť synantropních druhů ptáků (rorýs obecný, jiřička obecná, kavka obecná), databáze pozitivních nálezů netopýrů v panelových sídlištích). Obojí jsou zvláště chráněné druhy a kompenetentním orgánem ochrany přírody je na místo ORP krajský úřad.
Doba hnízdění rorýsů (oficiálně se uvádí 20. duben až 10. srpen) se do značné části kryje s dobou hnízdění poštolek, které ovšem mohou mít první vejce už začátkem dubna.
Pokud se Vám zdá, že ve výčtu výše chybí preventivní upozornění a přesvědčování stavebníka / majitele domu, je to dáno našimi osobními negativními zkušenosti z marných pokusů. Ale zkoušet by se to pochopitelně mělo.
Jak postupovat v případě hnízdících poštolek či jiného ptactva při zateplování fasády domu
Dotazovali jsme se na AOPK a opětovně i ve Veronice. Z toho, co jsme se dozvěděli, vychází:
- Poštolka obecná není zvláště chráněným druhem a vztahuje se na ni tzv. "obecná ochrana" (§ 5a zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Uvedený paragraf se týká ochran volně žijících ptáků. Zákon o ochraně přírody a krajiny poskytuje ochranu všem druhům ptáků, kteří se vyskytují na území Evropské unie, přičemž je zakázáno: - úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat.
- Stavební úřad či orgán ochrany přírody mohu závazným způsobem přimět stavebníka a majitele domu, aby zohlednil hnízdění volně žijících ptáků a tedy i poštolek. (Oznámení je vhodné podat na oba úřady.)
- Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě (obecná ochrana) tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 77 zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) - odbor životního prostředí.
- Pokud by došlo k zahájení stavebních prací v rozporu se zákonnými podmínkami ochrany živočichů, dát do stavebního deníku zápis, že stavbou ohrožují hnízdění poštolek.
- Orgánem schopným zastavit práce je v takovém případě ČIŽP (Česká inspekce životního prostředí), popř. Krajský úřad - odbor ŽP.
- Pokud jde o přemístění hnízda je to vždy rizikové, ale v době, kdy jíž mají mláďata schopná náležitě se rodičům přihlásit, tak je riziko údajně přijatelné; většinou si mláďata v náhradním hnízdě najdou. Platí to pro dravce a pro krmivé ptáky obecně. Jsou schopni najít (do vzdálenosti desítek, v některých případech i stovek metrů) přesunuté hnízdo se žadonícími mláďaty, což se i běžně používá při řešení různých situací (např. přesuny hnízd motáků lužních nebo motáků pochopů kvůli polním pracem).
- Přemisťovat hnízdo s vejci a mláďaty, která ještě potřebují být zahřívána (minimálně prvních čtrnáct dní), je podle názoru obou oslovených nepřijatelné. Zde by měl stavební uřad po dohodě s orgánem ochrany přírody přerušit práce a počkat až poštolka dohnízdí.