Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Pokud už jsou snesena čtyři, možná už pět vajec, mnoho času na úpravy nezbývá. Samice na vejcích nejspíše začne brzy řádně sedět a to už by neměla být rušena. Autor těchto stránek ani já v této poradně odpovídající osobní zkušenost s hnízděním poštolek na parapetu nemáme. Pouze s hnízděním na balkonech.Pokud poštolky hnízdí přímo na parapetu, nikoliv v truhlíku či květináči na něm, je praktické vytvořit zábranu i proti nechtěnému skutálení se vejce. I když pochopitelně záleží na tom, jak hluboký takový parapet je. U hlubšího okenního výklenku a parapetu to poštolky zvládnou i bez zábrany. Ani fasáda přitom nemusí doznat vážnější úhony.  Můžete se názorně podívat třeba na přímý přenos z Unhoště (https://www.zsunhost.cz/postolky/). Parapet je možno i komfortně rozšířit, tak jak to po několika sezónách udělali např. v Budějovicích (viz https://www.youtube.com/@postolkymaj2023). Takovou náročnější úpravu můžete případně provést před příští sezónou, pokud budete chtít, aby u vás poštolky nadále hnízdily. Daleko jednodušeji ale můžete provést něco podobného, jako je vidět v přímém přenosu z Plzně a jednoduše zapřít desku mezi ostění (viz https://www.youtube.com/@baldis123). Podívejte se tam na starší videa (2012-2015), kde je vidět i dosah ostřiku trusem. Nepřesáhne v podstatě výšku truhlíku. Pokud máte parapet oplechovaný, tak jeho přesah v kombimaci se zábranou fasádu dostatečně ochrání.

Odpověď: Dobrý den. Dotazu pokud je míněn vážně, nerozumím. S návratem na hnízdo mohou mít problém mláďata, poté co z něj poprvé vyletí a ještě nemí pořádně létat. Pokud se nevrátí samice v době hnízdění, znamená to, že se jí přihodilo něco, co jí v návratu zabránilo. V našem lidském světě číhá na dravce řada nástrah - prosklené plochy. nezabezpečené elektrické sloupy, otrávené návnady, ... V době velké nouze o potravu mohou poštolky také hnízdo opustit.

Dobrý den,

Obecně se uvádí, že budka pro poštolky má být ve výšce minimálně 5 m nad terénem. U jednoho našeho přítele hnízdí poštolky již řadu let v podstřeší domu zemědělské usedlosti. Zahradu běžně používají. Pokud, se u vás poštolky usadily, váš obvyklý pohyb a činnosti dole na zahradě pod hnízdem jim zřejmě nevadí. A neměly by jim vadit ani dále v průběhu hnízdění. Jsou to zkrátka synantropní ptáci. Pochopitelně to ale chce chce obejít se bez hlučných večírků či ohňostrojů. Nevhodně rušit by je mohlo, pokud byste se jim do hnízda chodili ze zvědavosti příliš často dívat. Z Vašeho dotazu nepoznám jak je dostupné, ale zamyslete se nad tím, zda se do něj nemůže dostat kočka nebo kuna. Pokud ano, je žádoucí jim v tom zamezit nějakou zábranou.  Pokud potřebujete něco provádět v bezprostřední blízkosti hnízda, je lépe si takovou činnost rozložit tak, abyste poštolčí rodiče nezahnali na déle než čtvrt hodiny.

Pokud se u vás poštolkám opravdu zalíbí, je velmi pravděpodobné, že u vás zahnízdí i v příštím roce. Poznáte to už v brzkém předjaří. V takovém případě můžete zvážit instalaci kamery pro sledování, která vám umožní lépe nahlédnout do jejich soukromého života.

Dobrý den,

Pokud už jsou vejce snesena, tak je rozhodně nepřemisťujte. V takovém případě vždy hrozí to, že je rodiče opustí. O osud snůšky se nemusíte zbytečně obávat, poštolky 6 vajec v truhlíku zvládnou. Případné vylepšení zvažte pro příští sezónu. Inspirací vám mohou být online sledovaná hnízda na parapetech v Plzni (https://www.youtube.com/@baldis123) nebo v Českých Budějovicích (https://www.youtube.com/@postolkymaj4348).

Dobrý den,

Omlouvám se za pozdní odpověď. Nejlepší v takovém případě je zamezit kuně, aby se k hnízdu mohla dostat. Je možné instalovat jim do interieru za vletový otvor budku.

Dobrý den,

Vzrůstající početnost straky obecné v městském prostředí bývá často diskutována. Straky přitom mají tu smůlu, že jejich přesun do lidských sídel bývá hodnocen negativně a hovoří se přitom o jejich přemnožení a decimování drobných pěvců a jejich hnízd. Straky ovšem nejsou v České republice ani zdaleka přemnožené. Jejich počty obecně nijak dynamicky nestoupají, pouze s jejich stěhováním do měst více vidět. Co se týče lovu drobného ptactva, věnuje se mu ve městech daleko méně nápadný krahujec obecný nebo v menší míře právě i poštolky. Spektrum potravy samotných strak je velmi široké, konzumují rostlinnou i živočišnou potravu, a jsou v něm zastoupeni i drobní ptáci (především jejich mláďata), ovšem jen v nevýznamném množství (cca 17 %). Vlivu strak na jejich populaci se věnovala řada vědeckých studií a s úbytkem drobného ptactva to je složitější (více v případě zájmu najdete např. na stránkách ČSO nebo Krasec).

Jak je to strakami a poštolkami? Oba druhy sdílejí prostředí našich měst, které je pro ně výhodné. Oba druhy jsou docela vidět a slyšet, takže i jejich konfliktů si můžeme častěji všimnout. Poštolky přitom nepatří k opeřencům, kteří by se dali jen tak jiným opeřencem zahnat. Samy si své teritorium proti vetřelcům střeží. Míra této ostrahy se ovšem v průběhu roku liší a přirozeně vyšší v době hnízdění.Poštolky se kromě obranné reakce na vetřelce zřejmě také rády trochu baví. Prohánění jiných stejně velkých nebo i větších opeřenců patří k jejich oblíbeným adrenalinovým sportům po celý rok. A pokud se honí s ptáky krkavcovitými, mezi které patří i straky, je pravděpodobné, že to baví i jejich soupeře.

Na to, v jakém množství se poštolky u Vás na sídlišti budou vyskytovat, mají největší vliv podmínky, jaké tam budou mít pro hnízdění nebo případný pobyt po zbytek roku (ne všechny poštolky odlétají na zimu). Poštolky si samy hnízdo nestaví. Používají často právě opuštěná stračí hnízda (většina stračích párů totiž své staré hnízdo nevyužije a každý rok s staví nové). S oblibou hnízdí i na budovách, kde jim ovšem stále více možnosti pro hnízdění omezujeme (zasklívání a zasíťovávání lodžií a balkonů a různé další zábrany proti přístupu ptactva). Můžete jim ale pomoci instalací budek nebo hnízdních podložek. Místo pobytu a hnízdění ovšem ovlivňují dostupné zdroje potravy v nejbližším okolí. Pokud klesne počet drobných hlodavců, především hrabošů, což se stává ve čtvřletých cyklech, zcela pragmaticky se za nimi odstěhují jinam. V místě zkrátka zůstává tolik poštolek, kolik se jich v dané době dokáže uživit.

Dobrý den,

To, zda necháte poštolky okroužkovat, je čistě věcí Vašeho rozhodnutí. Informace najdete na stránkách Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea,

Hnízdění poštolek nikam to hlásit nemusíte. Ve styk s úřady je potřeba vejít pouze, pokud by bylo potřeba z nějakého závažného důvodu do jejich hnízdění zasáhnout. Průběžná evidence hnízd synantropních ptáků v ČR, kterou vede Česká společnost ornitologická, je zaměřena na rorýsy, jiřičky, kavky nebo na hnízdění čápů. Údaj o hnízdění poštolek je ale, stejně jako další pozorování ptáků, možno zapsat do faunistické databáze ČSO AVIF (https://birds.cz/avif/). Pokud je pro vás zadání do této databáze příliš komplikované, mohu vyplnit za vás (kontakt).

Dobrý den. Díky za zajímavé pozorování a dotaz. Poštolky si zvláště v době hnízdění bedlivě hlídají své teritorium před vniknutím vetřelců. Za vetřelce považují především jiné poštolky. Zahánějí ale i jiné opeřence včetně těch pro ně jejich potomstvo docela neškodných jako jsou v lidských sídlech holubi věžáci. Obdobně zahánějí třeba kavky, které už vždy tak zcela nevinné nejsou (mohou mít zájem o vejce, nejmenší poštolčata a především o zbytky potravy na hnízdě a kolem něj), nebo iné krkavcovité jako straky. Uvedené se týká poštolek, které nehnízdí v koloniích, které mohou sdílet třeba právě s kavkami nebo s poštolkami rudonohými. V koloniích jsou vůči sousedům tolerantnější.

Na luňáky (červené nebo hnědé?) útočí poštolky u vás zcela přirozeně jako by útočili i na jiné dravce. Z rozdílu velikosti si přitom nic nedělají. Prohánějí i ty dravce, od nichž jim nehrozí bezprostřední nebezpečí. Mnoho přirozených nepřátel totiž mezi nimi nemají. Z denních pro ně opravdové nebezpečí představuje jestřáb lesní nebo sokol stěhovavý, z nočních výr velký, kteří dokáží ulovit i dospělou poštolku. Ti ostatní mohou být nebezpeční spíše pro mláďata. Mohou je zabít především, pokud nemají v době hnízdění dost jiné - snáze dostupné - potravy nebo třeba i v boji o místo k hnízdění (u druhů, kterým vyhovuje stejně velká budka nebo využívají k hnízdění opuštěná hnízda krkavcovitých).

Poštolky se kromě obranné reakce na vetřelce zřejmě také rády trochu baví. Prohánění jiných stejně velkých nebo i větších opeřenců patří k jejich oblíbeným adrenalinovým sportům po celý rok.

Dobrý den,

Poštolky, které u vás letos hnízdí, nemusí opravdu být ty stejné jako loni. I v případě, že by to byly ty stejné, velikost snůšky se v jednotlivých letech liší. Řídí se do značné míry tím, kolik je v době poštolčích námluv dostupné potravy.

Pokud byla vejce snesena již v polovině dubna, jak píšete, tak po tak dlouhé době je velmi nepravděpodobné, že by se ještě některé vylíhlo. Mohou být neoplodněná nebo zastydlá (to se může stát například, když vejce zůstanou ležet po dešti ve vodě). Poštolky nakonec rozpoznají, že z vajec nic nebude a sami na nich přestanou sedět. Mohou je pak vyhodit z hnízda nebo zkonzumovat.

Dobrý den,

Jako ochrana postačuje zábrana o výšce 10-12cm. Není však potřeba se příliš obávat vypadnutí mláďat. Může nastat opravdu jen vyjímečně při nějaké větší strkanici o kořist.

Dobrý den,

Obecně není třeba se hnízdění nějak zvlášť obávat. Napadení poštolkami není rozhodně třeba se obávat, pokud nejde např. o jedince zvyklé na přehnané dokrmování. Příliš častým vstupem na balkon člověk poštolky spíše zaplaší, což ovšem nemusí být pro zdar hnízdění to nejlepší.

Pokud se ve Vašem truhlíku objevil důlek je velmi pravděpodobné, že se se v něm poštolky chystají zahnízdit. Vyhlédnutých míst k zahnízdění mohou mít více. Pokud je ale vídáte pravidelně během dne, především po ránu a v podvečer, slýcháte typické hlasové projevy z období námluv - tikání, kterým se svou na hnízdo, samiččin křik, kterým chce něco po samečkovi a především hlasité projevy při páření, je to celkem jasné. Svědčí o tom i to, že sameček, jak uvádíte, hnízdní důlek obnovuje.

Poštolky, stejně jako ostatní volně u nás žijící ptáci, jsou v období hnízdění chráněny a nelze do něj zasahovat - ničit hnízdo nebo vejce. Nechcete-li opravdu, aby u Vás hnízdily, musíte učinit opatření, které jim v tom zabrání ještě před snesením prvního vejce. Nejjednodušší je truhlík a jiné nádoby, které by se jim mohly k hnízdění zalíbit na nějakou dobu z balkonu odstranit.

V době, kdy už poštolka snesla vejce, by se s vejci nebo hnízdem nemělo manipulovat. V tomto stadiu by něco takového s největší pravděpodobností zhatilo celé hnízdění. Nemělo by se tak činit i s ohledem na platné zákony.  V případě, že nic jiného nezbývá je nutno požádat o výjimku. Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností - odbory životního prostředí). Přemisťování vajec je vždy riskantní takže, pokud není nějaký závažný důvod, lze očekávat rozhodnutí ponechat poštolku vysedět vejce a mláďata (podle konkrétní situace) případně ve vhodnou dobu převést do záchranné stanice nebo k náhradním rodičům.

Dobrý den,

Poštolky mohou lidské stavby využívat k odpočinku a přespávání a/nebo ke hnízdění. K posedu a přespávání využívají obvykle nějaké pravidelně určité místo. Stopy jejich pobytu najdete v podobě bílého trusu a vývržků (nestravitelných zbytků potravy, který má podobu válečku) pod jejich posedem. Po většinu roku si jinak jejich pobytu nemusí obyvatelé budovy vůbec všimnout. Výjimkou je mnohde ještě nyní probíhající období námluv, kdy spolu pár více komunikuje při lákání na vyhlednuté hnízdo, když se samička dožaduje potravy a projevů lásky od samečka  a poté se s hlasitým křikem páří někde poblíž budoucího hnízda. Hnízdo si poštolky nestaví, ale někde ve vhodném podkladu vyhloubí hnízdní důlek. Může se objevit i v květináči či truhlíku za oknem na parapetu nebo na balkoně.  Když už jsou snesena vejce, snaží se poštolky na hnízdo příliš neupozorňovat. Hlučná začnou být opět až mláďata před vyletěním. Rodiče se totiž starají o jejich zásobování potravou ještě asi měsíc a mláďata jim musí dostatečně hlasitě a jasně oznámit, kde zrovna jsou.

Odpověď: Dobrý den, hlínou, pokud není těžká a mastná, což by ta již použitá z květináče neměla být, nic nezkazíte. Většina poštolek má zřejmě na hnízdě raději tvrdší podklad, ve kterém si hloubí hnízdní důlek. Vystlat hnízdo něčím měkkým proto není nejlepší nápad. Takový podklad jako hadr by poštolky od hnízdění spíše odradil. Rozhodně by se také neměly použivat piliny nebo hobliny. Jsou totiž lehké a při zamávání křídly se s nimi víří i prach a spory plísní, které mohou dravcům při vdechnutí způsobit závažné onemocnění. Je potřeba také myslet na to, co se může stát, když do hnízda naprší. V tomto ohledu jsou do exteriéru nevhodné komerčně dostupné podestýlky z lisovaného dřeva, které se rozmáčí do kašovité hmoty… Cotedy použít? Optimální podestýlku mohou tvořit např. drobné oblázky, štěpka (drcené suché větve), drcená kůra (borka), ztrouchnivělé suché dřevo... Osobně  se mi osvědčila směs lesní hrabanky, písku a štěpky. Stačí jen několik centimetrů.

Odpověď: Dobrý den. Příčiny úhynu mohou být různé. Náraz do skla vyloučit nelze, Je to pro ptáky jedna z největších nástrah nšich sídel a ani poštolky se kolizi se skly nevyhnou. Ve vyšších patrech se zrcadlí obloha, v nižších i stromy, na které ptáci chtějí usednout. Více o ptácích a sklech na stránkách ČSO, která se v tomto směru snaží dlouhodobě o osvětu (viz článek Ptáci a skla).