Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Odpověď: Dobrý den, poštolka začně sedět na vejcích trvale až poté, co se blíží konec snůšky (obvykle na předposledním vejci;  těch bývá nejčasteji 3-6, ale ůže jich být i více). Teprve potom začne vejce trvale zahřívat, takže se v nich začnou vyvíjet zárodky.  I když obvykle snáší vejce v intervalu cca 2 dnů, tak proledleva mezi snesením dvou vajec může být delší. Takže rozhodně, pokud k Vám poštolky stále létají, s vejcem nic nedělejte.

Odpověď: Dobrý den, podmínky jsou stejné. Poštolka pestrá / vrabčí (Falco sparverius) podléhá navíc pouze jinému zařazení CITES https://cites.org/eng/node/21625, což se dotýká samotného pořízení poštolky. Nejde jen o to, co zvládne a jak zodpovědná je Vaše dcera, ale do jejích 15 let je zájmový chov zvířat, který provozuje nebo bude provozovat, Vaší zodpovědností. Poraďte se s Vaším známým sokolníkem, přečtěte se alepoň na níže uvedených odkazech, co takový chov poštolky obnáší,  a opravdu se zamyslete nad tím, zda a jak pro něj zajistíte vhodné podmínky.

Dobrý den,

Důvody, proč by neměl poštolku chovat nikdo pod 18 let nevyplývají jen ze zákonů. I v případě, že budete pořizovat dětem běžného domácího mazlíčka si musíte zodpovědět řadu otázek (přečtěte si ty zcela obecné Otazníky pro začínajícího chovatale). O tom, co chov obnáší obecně i po stránce zákona se dočtete na těchto stránkách v oddíle Chov poštolky. Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje i online dostupná příručka Ptáci & zákon, kterou vydala ČSO. Ptákům v zajetí konkretně její čtvrtý díl. Co obnáší chov v praxi je možno si přečíst třeba na stránkách, které byly primárně určeny dětským zájemcům o sokolničení, Dravci (nejen) pro děti.

Pokud nikdo ve Vaší rodině nemá zkušenosti s chovem poštolky, raději nasměrujte své dítě tam, kde může nějaké zkušenosti získat. Po mladší děti se nabízejí kroužky ornitologické (jejich seznam je na stránkách ČSO), sokolnické kroužky pro děti (např. Falcopredonum); pro starší sokolnické kroužky při středních lesnických školách (ve Šluknově, Trutnově, Písku). Nezaškodí brigáda u ukázkářů nebo v záchranné stanici, praxe u sokolníka...

Odpověď: Dobrý den. Poštolka drobné ptactvo loví jen ve stavu nouze; u Vás vysedává z nějakého jiného důvodu (dobrý rozhled, úkryt před nepohodou, místo na přespání, zájem o zahnízdění). Plašit ji v době, kdy nehnízdí, můžete zkusit spíše leskými, pohybujícími se, šustivými plašítky.  S umělým výrem asi moc neuspějete. Snad jen že zabere její oblíbený výklenek. Při troše tolerance můžete zkusit umístit pod posed podložku, která by zachytila trus a vývržky.

Dobrý den,

Poštolky snášejí vejce obvykle obden, ale prodleva mezi snesením dvou vajec může být i delší. Začínají trvale sedět obvykle na vejci předposledním; teprve tehdy se vlastně spouští i tím, že samička má zvýšenou teplotu inkubace - začínají se vyvíjet zárodky. Takže pokud se ještě samička z vajec přes den vzdaluje na delší dobu a hlavně pokud na nich nepřespává přes noc, tak zbývá ještě nějaký prostor pro Vás na přípravu. Pokud už na vejcích sedí trvale, zkuste omezit případné úpravy na to nejnutnější. Měli byste ji co nejméně rušit náhlými a příliš častými vpády na balkon a vše, co potřebujete na balkoně vyřídit provést rychle, aby se poštolka mohla tak do 15-20 min. v klidu vrátit. Více se o soužití s poštolkou dočtete kromě těchto stránek i v příručce ČSO, na kterou se odkazuje i předchozí odpověď v poradně.

Noviny Vám pod květináčem mnoho nepomohou. Pokud chcete nějak ochránit podlahu použijte něco, co se nerozmočí deštěm a nebude povlávat ve větru. S ohledem na možné plašení poštolek by neměl materál pro pokrytí podlahy lesklý a šustivý. Máte např. možnost použít lepenku (jak se doporučuje v sekci Co dělat když na těchto stránkách), můžete ostatně použít i něco, co stejně zamýšlíte vyhodit (starou rohož, PVC ubrus...). Vždy ale je potřeba zabezpečit tak, aby pokryv podlahy nezpůsobil při případném poryvu větru více škody než užitku. Totéž platí o ohrádce proti vypadnutí mláďat, ta v podstatě ale není potřeba. Poštolčata, pokud nejsou vyplašena, drží se, když už se dostanou na okraj květináče, v uctivém odstupu od hlubiny dole. .Pokud se rozhodnete ohrádku udělat, tedy jen u hnízda - květináče. Rodiče mohou mít ve zvyku vracet se a odlétat pod zábradlím.

Dobrý den,

Poštolky rozhodně u Vás nehledají ptačí zob v krmítku. Krmítka může vyhledávat za účelem nasycení se krahujec, který je méně nápadným malým dravcem, který se rovněž vyskytuje v lidských sídlech a specializuje se na rozdíl od poštolky na lov drobných ptáků. Pokud se parapetu Vašeho okna objevují pravidelně opravdu poštolky, tedy se jim buďto toto místo zamlouvá jako posed s dobrým výhledem nebo je zkoumají s ohledem na možné založení hnízda, což je v měsíci dubnu docela pravděpodobné. Zda tomu tak skutečně je by mělo být patrné z jejich chování. Sameček obvykle ukazuje samičce místo pro hnízdění tak, že se na něm vrtí a hlasitě tiká. Také jí tam začně nosit drobné pozornosti ve formě ulovených hrabošů či jiné drobné havěti, které jí mají ukázat, že se o ni bude řádně starat a zásobovat ji potravou až bude sedět na vejcích. Poštolky také ovykle strzují svůj vztah pářením poblíž budoucího znízda, což je doprovázeno nepřeslechnutelným křikem. Pro zahnízdění je parapet okna dost malý, ale poštolky se spokojí s málem a jsou schopny hnízdit na místěch, která nám nepřipadají bezpečná co se týče možného pádu vajec nebo mláďat. Pokud jim chcetě umožnit, aby u Vás hnízdily, je dobré jim nabídnout trochu konfortu a zabezpečení. Stačí truhlík s trochou lesní hrabanky na dně (rozhodně by neměl být plný a měl by umožňovat odtok dešťové vody). Větší konfort poskytuje budka nebo polobudka. Jak má vypadat včetně střihe najdete např. zde. Ale i pro případ , že se první vejce objeví přímo na parapetu, dají se obvykle stihnout ještě základní zabezpečující opatření. Poštolka totiž začíná sedět až na posledním nebo předposledním vejci. Proti pádu vajec by mohla postačit i lať; s ohledem na budoucí poštolčata lépe o něco vyšší, nicméně nízká zábrana 10-12 cm, kterou by ale neměl odfouknout vítr nebo rozmáčet dešť (prkénko, pletivo bez ostrých hran...). Jak ji upevnit, záleží na konkretní situaci.

Obecně, pokud u Vás poštolka zahnízdí či je jasné, že se k tomu chystá, doporučuji kromě toho, co se dočtete na těchto stránkách, příručku ČSO Pták roku 2002 - http://www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf. Na str. 10 najdete kapitolu Usadila se u Vás Poštolka?

Dobrý den,

Chovem se z hlediska zákona míní chov v zajetí, tj.držení živých jedinců mimo jejich přiirozené přirodní prostředí, kdy je pták přímo závislý na lidské péči (nemůže si například sám obstarat potravu). Pokud tedy držíte zakoupenou poštolku, tedy již chovatelem jste a měla byste mít základní podmínky pro legální chov již splněny. Není-li tomu tak, dovyřiďte si potřebné náležitosti co nejdříve. Chovu poštolek se týkají prakticky všechny níže citované body. O tom, co chov obnáší obecně i po stránce zákona se dočtete na těchto stránkách v oddíle Chov poštolky. Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje i online dostupná příručka Ptáci & zákon, kterou vydala ČSO. Ptákům v zajetí konkretně její čtvrtý díl.

Stručnější leták ČSO zdůrazňuje tyto body:

1. Všem ptákům chovaným v zajetí je třeba vytvořit takové podmínky, které odpovídají jejich nárokům a v nichž nemůže docházet k poškození jejich zdraví. Chov v nevhodných podmínkách je považován za týrání.

2. Chovatel, který odchoval v zajetí mláďata druhů volně žijících v Evropě a chce je nechat zaevidovat, musí prokázat, že jde o legální odchov. Na tyto ptáky se pak nevztahují zákazy chovu a obchodu.

3. Nebezpečné druhy (všechny druhy dravců a sov, ale např. i volavky a velké papoušky) je možno chovat jen s povolením krajské veterinární správy.

4. Druhy, které jsou zvěří, lze chovat jen se souhlasem státní správy myslivosti.

5. CITES chrání celosvětově ohrožené druhy. U některých stanovuje povinnost je po získání zaregistrovat a hlásit každou změnu v chovu.

6. Druhy CITES A a B je možno dovážet a vyvážet pouze na základě povolení MŽP. Povolení je třeba i k vývozu CITES C. Při dovozu CITES C a D se předkládá celnímu úřadu pouze oznámení. Druhy volně žijící v Evropě lze vyvážet pouze na základě povolení.

7. Obchod s živými i mrtvými ptáky žijícími v Evropě a CITES A a B je zakázán (mimo lovnou zvěř a odchované jedince s platnými dokumenty).

8. Vypouštění jedinců je možné jen na základě povolení.

9. Ujmeme-li se zraněného ptáka, musíme neprodleně požádat o povolení k jeho držení v zajetí.

Odpověď: Dobrý den. Poštolka, pokud je to ona, loví převážně drobné hlodavce. I když v době jejich nedostatku může hledat (zvláště v době hnízdění) jiné zdroje potravy, tak měsíční kuřata do jejího jídelníčku rozhodně nepatří. Příležitostné krádeže drůbeže na dvorcích má z dravců na svědomí jestřáb. Většinou je ale pachatelem nějaký čtyřnožec  - kočka, kuna...

Dobrý den. V České republice není poštolka obecná zařazena mezi zvláště chráněné druhy, ale vztahuje se na ni obecná ochrana podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ten poskytuje ochranu všem druhům ptáků, kteří se volně vyskytují na území Evropské unie. Je zakázáno je úmyslně zabíjet, chytat a držet v zajetí, úmyslně poškozovat nebo odstraňovat jejich hnízda, sbírat jejich vejce a úmyslně je vyrušovat, zejména během romnožování a odchovu mláďat. Je zakázáno volně žijící evropské ptáky držet v zajetí a prodávat je, jak živé či mrtvé, včetně jejich částí a výrobků z nich.  Na poštolku se vztahuje i řada dalších právních předpisů, především zákon na ochranu zvířat proti týrání a zákon o myslivosti. Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje i online dostupná příručka Ptáci & zákon, kterou vydala ČSO.

Pokud poštolka létá na Váš balkon je to buďto proto, že je to pro ni výhodný posed, nebo si hledá místo k zahnízdění. Stoprocentně spolehlivý prostředek na to, jak trvale zaplašit nějakého ptáka neexistuje. Je možno vyzkoušet různá pohybující se, leská a šustivá plašítka, což nemusí být jen proužky staniolu nebo CDéčka, ale třeba stylově hračka jako větrník. Jinak pokud by poštolka měla v úmyslu u Vás zahnízdit a Vy jste jí v tom chtěli zabránit, neměly by být na balkoně nejen různé květináče, truhlíky, ale ani zákoutí za nábytkem. Podle toho jaký máte balkon nebo lodžii existují pochopitelně i různé možnosti ochranných sítí. Ale ty Vám většinou zhorší Vaše vlastní prostředí na balkoně a kromě toho mohou být nebezpečné i pro ptáky, kteří se do nich mohou zaplést.

Obavu o miminko mít nemusíte. Poštolky ani jiní dravci, kteří se vyskytují ve městech jako sokoli anebo krahujci, nemají žádný důvod pro to, aby útočili na živočicha velikosti nemluvněte. Na člověka mohou výjimečně nalétávat jen tehdy, když před ním brání hnízdo.

Odpověď: Dobrý den, v poradně nikdo evidenci registrovaných chovatelů (u nikoho jiného poštolku legálně pořídit nelze) nevede. Můžete zkusit získat kontakt v některém sokolnickém středisku. Co se týče chovu poštolek najdete základní info na těchto stránkách v oddíle chov poštolky včetně zákonných podmínek pro chov (k nim blíže i v knize Ptáci a zákon, kterou lze stáhnout na stránkách ČSO).

Odpověď: Dobrý den,

odpověď , jak to dělají sokolníci, najdete např. v příspěvku Výcvik dravců na stránkách Dravci (nejen) pro děti. Pokud dravce někdo jen chová (pochopitelně legálně) je to stejné; zkrátka věc vzájemné důvěry a postupného lákání na potravu.

Odpověď: Dobrý den, pokud u Vás (předpokládám že poštolky) pouze nocují, žádné koupadlo nemusíte pořizovat; zaletí si, kam potřebují. Pokud ale poštolku chováte, měla by mít ve výbavě voliéry i koupadlo. Poslouží dostatečně velká keramická nebo těžká plastová miska pod květináč. Informace o potřebné výbavě najdete např. zde.

Mezi poštolkami, které žijí u nás, najdeme tažné, přelétavé i stálé ptáky.

Ti nejmladší se na svou první zimu z velké části vydávají poměrně daleko do světa. Jejich zimoviště tvoří jižní Evropa, část jich táhne do severní Afriky (Maroka, Alžírska, Tuniska) a nálezy ptáků u nás narozených a kroužkovaných byly hlášeny dokonce až z Ghany, Nigeru a Guinee. Starší ptáci na zimu přelétají tam, kde jsou pro lepší klimatické a potravní podmínky pro přežití. Vydávají se většinou na jih a jihozápad, většinou ale ne dále než do Rakouska, Německa či Švýcarska. Na naše území se obdobně stahují poštolky ze severnějších zemí (Saska, Polska, ale i Švédska či Finska). Část našich poštolek, především těch starších, pak zůstává přes zimu v blízkém okolí hnízda. Samci se přitom drží u hnízda, které si už hlídají pro příští sezónu, více. Samice se spíše toulají.

To, že poštolky ve městě nebo na sídlišti vidíte teď v zimě méně, tedy neznamená, že by tu nebyly. Je to výhodné místo k nocování jak pro ty domácí, které u nás zůstaly, tak pro ty, které jsou u nás na návštěvě ze severu. Jsou jen méně slyšet a vidět.

Odpověď: Dobrý den, poštolky i další ptáky údajně dokáží zaplašit různá strašítka, která by měla být pohyblivá a popř. vydávat i zvuky (proužky staniolu, igelitu ve větru, plechovky, sklenice na tyči dnem vzhůru..). Osobně o jejich účinnosti pochybuji.

Poštolky běžně ptáky neloví, jen ve stavu nouze, pokud není dosti hrabošů a drobných hlodavců. Plašením jiných ptáků se spíše baví. Pokud ovšem chováte menší papoušky velikosti andulky, raději se zamyslete nad tím, zda je pletivo voliéry dostatečně husté. Tam, kde hrozí riziko napadení dravci se doporučuje pletivo dvojité s mezerou cca 5cm.