Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Brát domů mláďata poštolek, která už jsou opeřená nebo mají jen poslední zbytky ochmýření, není to nejlepší, co pro ně může člověk udělat. Tato mláďata už jsou ve věku, kdy přirozeně opouštějí hnízdo a na zem se mohou dostat při jednom z prvních nepodařených leteckých pokusů. Protože mláďata mají tendenci dělat vše společně, může se tak ocitnout na zemi i mladší mládě. Mláďata v tomto věku rodiče nepřestávají krmit i když jsou mimo hnízdo. Nejlepší způsob, jak poštolčatům v takovém případě pomoci, pokud je hnízdo nedostupné, je vysadit je co nejvýše poblíž hnízda. Rodiče si už je najdou, mláďata se dokáží dostatečně hlasitě hlásit.

Ale stalo se a už je máte doma. Pokud ptáčatům podáváte kuřecí maso, je to v pořádku, ale poštolky jako ostatní dravci potřebují i tzv. balast. Lépe je vždy pokusit se sehnat myší holátka, myši nebo vyřazená kuřátka (i v Řecku si je někde obstarávají chovatelé hadů). Krátkodobě můžete přidat např. drcené skořápky. Vodu na pití nepotřebují, uvítají ale nízkou misku na koupání.

Odchovávat sama byste je ale neměla. I v Řecku pro ně určitě jde najít odbornou pomoc. Obdobou naší sítě záchranných stanic by měla být celostátní síť  Ελληνικό Κέντρο Περίθαλψης Αγρίων Ζώων (Hellenic Wildlife Hospital) - ΕΚΠΑΖ - na jejich stránkách http://www.ekpaz.gr, najdete kromě emailového i telefonní kontakty (http://www.ekpaz.gr/contact/). Pokud to nevyjde, můžete zkusit kontaktovat řeckého partnera Birdlife International: Greece - Hellenic Ornithological Society (HOS). Na jejich stránkách http://www.ornithologiki.gr/ najdete ostatně další užitečné odkazy a kontakty.

Dobrý den,

nevím do jaké míry máte odpozorováno dění na hnízdě a dobu sezení na vejcích. Poštolka posedává na hnízdě ještě před snesením prvního vejce. Snáší pak vejce obden a nejprve na nich trvale nesedí. To začne až když se blíží konec snůšky, obvykle na vejci předposledním. Teprve potom začíná inkubace (tj. samička má zvýšenou teplotu, čímž začne vejce opravdu zahřívat a začnou se vyvíjet zárodky). Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní, ale výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní.

Délka sezení se pro pozorovatele může zdánlivě prodloužit i tak, že z nějakého důvodu samice opustí snůšku a do hnízda snese další vejce nová samice.

Poštolka ostatně sedí i na již vylíhnutých mláďatech po dobu cca 10 dní, dokud mají ještě pouze první prachové bílé ochmýření a nejsou schopna regulovat svoji tělesnou teplotu. Chrání je tak před prochladnutím nebo naopak v horkých dnech před přehřátím. Pozorovatel sledující hnízdo jen občas z povzdálí nemusí zaregistrovat, že se něco pod sedící poštolkou změnilo.

Během samotného sezení poštolky vejce obracejí, aby se zárodek stejnoměrně vyvíjel a před vyklubáním se z vajec již poštolčata ozývají. Pokud jsou vejce neoplodněná nebo zastydlá, dovedou poštolky rozpoznat, že z vajec nic nebude a samy na nich přestanou sedět (asi tak po týdnu po uplynutí doby, kdy by se mláďata měla vylíhnout). Mohou je přitom jen tak opustit, vyhodit z hnízda nebo zkonzumovat.

Doporučuji nyní ponechat vše přirozenému průběhu a vyčkat konce hnízdění.

Co se týče stavebních úprav, obecně je potřeba pro jejich provádění v hnízdním období předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků (k tomu více v odpovědi na dotaz ze 4.4.2017). Je možné, že je pro stavbu již vyřízeno, v tom případě stanovuje určité podmínky, které je potřeba respektovat. Pokud ještě vyřízeno není, délka vyřizování povolení pravděpodobně nebude o mnoho kratší než doba než poštolky hnízdo opustí nebo vyvedou mladé.

Dobrý den,

Pokud je mládě poštolky ještě převážně ochmýřené a pera jsou viditelná jen na na okrajích křídel a ocásku, je ještě poměrně malé na to, aby přežilo mimo hnízdo. I když už bude starší než 10 dní a matka ho proto nemusí trvale chránit před zimou nebo horkem, stejně na zemi snáze prochladne. Na zemi je také velká pravděpodobnost, že mládě uloví nějaký predátor. Problém bude mít ale především s tím, že si ho rodiče nemusí všimnout a nebudou ho krmit.

Podmínkou pro to, aby rodiče mládě, které se vzdálilo z hnízda nakrmili, je, že se dokáže samo aktivně o potravu hlásit. Činí tak pronikavým křikem a máváním křídel, jimiž reaguje na blížící se rodiče. Takto se začínají projevovat až mláďata ve věku od cca 20 dní. Tedy mláďata, na nichž už vidíte postupně se objevovat peří kolem očí, a nahoře na zádech a křídlech. Připravují se tak na dobu kdy vyletí z hnízda a rodiče je budou ještě asi měsíc dokrmovat.

Převážně ochmýřené mládě dravce vypadlé z hnízda tedy valné šance na přežití bez lidské pomoci nemá. Optimální pomocí je vrácení do hnízda, které se Vám ale, jak píšete, nepodařilo najít. Jinak patří odchov takového mláděte do odborných rukou.
Mládě pochopitelně již druhý den nemusí na místě nálezu být. Ale v každém případě, pokud pro jeho záchranu chcete něco podniknout, domluvte se nejprve s nejbližší záchranou stanicí. Databázi záchranných stanic vede MŽP a najdete jije dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi. Na stránkách většiny stanic najdete i základní pokyny pro pomoc zvířatům v nouzi (např. Pomoc ptákům v nouzi na stránkách brněnského Ptačího centra).

Dobrý den,

Kontakty na chovatele zde nikdo nemá. Zkusit můžete nejbližší sokolnické středisko - jejich přehled najdete na stránkách klubu sokolníků.

Mimo výjimečnou možnost získání poštolky z přírody, je u nás možné chovat (držet v zajetí) pouze ptáky, kteří byli odchováni v zajetí z legálně získaných rodičů. Poštolka k chovu by proto měla být pořízena od registrovaného chovatele, který ji vybaví potřebnými povinnými doklady.

V ostatních případech (tedy pro chov poštolky z volné přírody) je potřeba předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků.

Jednoduše řečeno, ten kdo poštolku chová, musí být schopen prokázat, jakým způsobem ji legálně nabyl. Minimum, které zákon od chovatele požaduje je povinnost chovatele vést záznamy o chovu a obchodu. Jak mají vypadat, najdete zde.

O tom, co chov poštolky dále obnáší obecně nejen po stránce zákona, se dočtete na těchto stránkách v oddíle Chov poštolky. Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje online dostupná příručka Ptáci & zákon a stručnější leták, které vydala ČSO a konkretně s ohledem na dravce publikace Chov dravců a sov v souladu s českou i mezinárodní legislativou, kterou vydala AOPK.

Koupě dravce je ovšem krok, který by každý měl předem důkladně zvážit nejen s ohledem na legislativní podmínky, ale i s ohledem na to, jaké podmínky je schopen chovanému dravci zajistit a kolik času mu bude schopen věnovat. I když dravce smí de facto držet kdokoliv, pokud k tomu má patřičné dokumenty, a zkouškami musí projít pouze ten, kdo chce s dravci lovit, neměl by se ani do chovu pouštět nikdo bez patřičných znalostí a zkušeností.

Dobrý den,

Poštolky rády hnízdí na místech odkud mají přehled, tudíž jejich zájem o Vaše truhlíky na parapetu v 10. patře je logický. Začaly se o ně zajímat poměrně pozdě (konec května), což může být tím, že je to teprve mladý pár.

Obecně všem, u nichž poštolka poprvé zahnízdí či je jasné, že se k tomu chystá, doporučuji kromě toho, co se dočtete na těchto stránkách (viz. Co dělat když...), příručku ČSO Pták roku 2002 - http://www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf. Na str. 10 najdete kapitolu Usadila se u Vás poštolka?

Základní rada přitom zní: do hnízdění se pokud možno vůbec neplést. Poštolky jsou(i když bydlí na lidských stavbách) ještě stále divocí ptáci, kteří se o sebe postarají sami a potřebují od nás hlavně jen to, abychom je zbytečně nerušili..

V truhlících na parapetech bez ochrany před povětrností hnízdí poštolky poměrně často a zvládají to. Hnízdí ostatně na římsách a v nikách na fasádách budov i bez truhlíků. Do jaké míry poštolky doopravdy ruší Váš pes, poznáte z toho, zda u Vás nějaké vejce opravdu snesou. Rozhodnout se proto, zda jim hnízdění umožníte, byste měla co nejdříve, protože pokud vejce již budou snesena vejce nelze s nimi dle zákona manipulovat etc.

Poštolky jsou dosti hlučné, když se namlouvají a páří, v době, kdy už sedí na vejcích, o nich prakticky Vy ani Vaše okolí nebudete vědět. Hlučná je i závěrečná fáze hnízdění, kdy se poštolčata hlasitě domáhají na rodičích potravy. Nadělají také více nepořádku. Ale dá se to vydržet a uklidit.

Z truhlíku doporučuji odebrat část hlíny tak, aby nebyl plný. Je to nejjednodušší opatření proti vypadení vajec nebo vylíhlých mláďat. Pod truhlík můžete dát podle konkretní situace nějakou zábranu (třeba o něco širší bedničku). Měla by být ale řádně připevněna, aby nespadla. Jak to mají zařízeno jinde se můžete podívat i v přímém přenosu např. z Budapešti zde.

Stříšku poštolky nepotřebují, i když jim konfort bydlení pochopitelně zvýší; pokud se jim rozhodnete nějakou vyrobit, tedy nezapomeňte na její zavětrování. Důležitější než stříška je to, aby truhlík měl odtok a při větších deštích se v něm nehromadila voda.

Poštolky také nepotřebují přikrmování ani vodu.

Lidé často přikrmují “ta hladová chuďátka” zbytečně a kontraproduktivně. Měli byste mít důkladně odpozorováno, že opravdu vázne dodávka potravy po delší dobu než dejme tomu den. O co více jim budete přilepšovat, o to méně je budou rodiče krmit, protože poštolčata se nebudou o potravu dostatečně hlásit. Poštolčata od nich dostávají přirozeně kořist i s chlupy a kostičkami a tento “balast” mláďata pro svůj zdárný vývoj potřebují. Takže pokud nabudete dojmu, že je potřeba dokrmit je lépe sehnat si myši a kuřátka (krmení pro hady) nebo aspoň maso obalit drcenými skořápkami a chlupy nebo vatou. Je přitom rozhodně lépe nekrmit sami, ale odložit potravu někam, kde si samička snadno najde. Opět pozor, opravdu nepřehánět. Je to inteligentní pták a brzy pochopí, že jste snadný zdroj potravy a netřeba tedy lovit.

Vodu si poštolky berou z potravy. Potřebují ji spíše na koupání, ale samice si koupání vyřídí v době, kdy ji střídá samec. V nesnesitelných vedrech můžete dát na parapet podle situace mělkou nádobu s vodou, kterou mohou s chutí využít i odrostlejší mláďata. Nádoba by měla být opravdu mělká (tedy nenaplňovat vodou druhý truhlík).

Odpověď: Dobrý den,
ano, může se to stát.
Nepíšete, jak se chová sameček. Ale pokud nedostatečně zásobuje samičku potravou, je nucena ulovit si něco k snědku sama. Pokud sameček zcela zmizel, samička sezení na vejcích po čase zanechá, protože to opravdu sama nezvládne a nad mateřským pudem zvítězí její vlastní zájem o přežití.
Pokud samce alespoń občas vídáte a zásobování potravou (nemusí si ji nutně předávat na hnízdě) nevázne, je možné, že poznala, že vejce nebyla oplodněna a nic se z nich nevylíhne.
V obou případech je možné, že se ještě můžete dočkat druhé snůšky. Letos lze něco takového sledovat přímo online na živém přenosu z hnízda v Zurichu - Altstetten. Samice zde zmizela 11.dubna a nová začala 25. dubna snášet k původní snůšce další vejce, takže nyní sedí na jedenácti.

Odpověď: Dobrý den,

Z pohledu zákona není sice poštolka zvláště chráněným druhem, ale stejně jako na ostatní volně u nás žijící ptáky, se na ni vztahuje tzv. obecná ochrana.  Ta ptákům zaručuje mj. ochranu pro období hnízdění a rozmnožování (je zakázáno: - úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat). Není tedy možné odstraňovat hnízda z budovy v době, kdy v nich ptáci aktuálně hnízdí, leda by pro tento účel byl povolen odchylný postup dle § 5b odst. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě (obecná ochrana) tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 77 zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) - odbor životního prostředí.

Obecně nejlepší řešení je vždy provádět stavební práce až poté, co ptáci vyhnízdí. V případě poštolky obecné mimo období jejího hnízdění nemusíte ani žádat o výše zmíněnou odchylku. Záleží na tom, jak pokročilé hnízdění je. Můžete počítat s minimálně dvěma, maximálně třemi měsíci: 1 měsíc sezení na vejcích, 1 měsíc péče o nevzletná mláďata a 1 měsíc péče o mláďata v době, kdy již létají, ale jsou stále ještě závislá na rodičích. V případě, že poštolky již někdy od začátku dubna sedí na vejcích, znamenalo by to naplánovat začátek prací nejdříve na začátek července. Pokud byste práce plánoval až na příští rok, tak to znamená provést v dostatečném předstihu (optimálně již na podzim) taková opatření, která poštolkám v hnízdění na starém místě zabrání (např. zaslepení vletového otvoru).  Ale to opravdu až na podzim, ne nyní, kdy již poštolka snesla vejce nebo se k tomu v nejbližších dnech chystá. Při stavebních úpravách pak můžete na poštolky pamatovat např. náhradní budkou. Protože poštolky patří k těm druhům ptáků, které si relativně snadno najdou k hnízdění něco jiného, nemusíte jim, pokud nechcete, žádnou náhradu nabízet.

Odpověď: Přemísťování dravce se uskutečňuje buď nošením na rukavici, nebo ve speciálně upraveném prostoru. Tím může být přepravní bedna, nebo klec, kufr nebo sedadlo automobilu, případně jiný prostor zajišťující bezpečné a pohodlné cestování. Přepravní prostor nesmí obsahovat ostré hroty, těkavé látky, musí být dostatečně velký, aby bez námahy umožnil změnu polohy při cestování, musí mít přiměřeně drsnou, ale měkkou podložku umožňující zachycení prsty, ale znemožňující setrvačný posun při změně pohybu. Musí mít zajištěno dostatečné větrání celého prostoru (viz. Metodické pokyny k chovu dravců a sov v péči člověka; dtto Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti § 9). Pro přepravu zraněného dravce nebo mláděte vypadlého z hnízda můžete použít papírovou krabici. Sokolníci používají různé druhy transportních hrazd a přepravek, jejichž nabídka je dostupná i na internetu.

Odpověď: Dobrý den,

dravci, které jste viděli, byla nejspíše káňata, která takto mohou posedávat. Káně lesní totiž dovede a může lovit hraboše nejen tak, že se na spustí střemhlav dolů, ale dovede je lovit i přímo na zemi. Uvádí se, že v otevřené krajině kato může lovit i několik káňat nedaleko od sebe. Takže to byla nejspíče káňata čekající u děr na hraboše (viz. text z Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy zveřejněný na http://www.kdelovit.cz/cz/sokolnictvi/dravci/kane-lesni).

Odpověď: Dobrý den,

S novelou zákona č. 100/2004 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2010, vznikla chovatelům povinnost vedení záznamů o chovu a o obchodu. Každý, kdo chová či obchoduje s exempláři z přílohy A nebo B, je povinen o tom vést písemné záznamy. Podrobnější informace o tom, jak mají záznamy vypadat, jsou ve vyhlášce č. 210/2010 Sb.

Jinými slovy jak chovatel, od něhož poštolku kupujete, tak následně vy, musíte být schopen prokázat, že jde o legální odchov.

V České republice také platí povinnost registrace držených nebo chovaných CITESových druhů, tuto registraci provádějí krajské úřady - seznam povinně registrovaných druhů CITES je ve vyhlášce č. 210/2010 Sb.

Registrační povinnost se nevztahuje na dravce a sovy z přílohy A, které jsou zvláště chráněné dle zákona č. 114/1992 Sb. (u těchto druhů je registrační list nahrazen výjimkou ze zákazu chovu a držení dle §56 zákona) a na druhy volně žijící, které se vyskytují přirozeně v přírodě ČR (nahrazeno odchylným postupem dle §5b zákona).

Poštolka obecná a káně lesní je v příloze A a patří mezi druhy volně žijící, které se vyskytují přirozeně v přírodě Č. Sokol stěhovavý patří mezi zvláště chráněné druhy. Podmínky pro jejich chov tedy nejsou stejné, ale o nějakýché limitech počtu chovaných jedinců pro které to či ono neplatí. mi není nic známo.

Základní informace o zákonných povinnostech vyplývajících z CITES pro chovatele dravců najdete na stránkách AOPK (viz. Informace pro chovatele dravců), kam doporučuji přímo směřovat případné dotazy k upřesnění.

Odpověď: Dobrý den,

drobní ptáci na krmítku lákají spíše krahujce, který se na jejich lov specializuje, než poštolku. Budka mezi větvemi stromu asi není nejlepší řešení i s ohledem na ulehčení přístupu kočkám. Často se doporučuje, aby bylo krmítko na otevřeném prostoru, kde ptáci zavčas uvidí blížícího se predátora. Je však zároveň dobré umístit krmítko v blízkosti hustého trnitého keře (např. dřišťálu), mezi jehož větvičkami malí ptáci rychle najdou bezpečný úkryt. Mohou se tak bezpečně schovat i před kočkami, které mají rozhodně na svědomí více drobného ptactva než dravci.

Odpověď: Dobrý den,

specielní chovatelskou literaturu byste asi hledal marně. Vše potřebné k chovu by však měla obsahovat literatura sokolnická:

AUGUSTIN, Václav. V zajetí sokolnictví. V Praze: Work in progress, 2013. ISBN 978-80-905476-4-3.

BRÜLL, Heinz a Günther TROMMER. Sokolnictví: příručka k sokolnické zkoušce a pro praxi. Líbeznice: Víkend, 2003. ISBN 80-7222-303-8.

HARRIS, Lee William. Sokolnictví pro začátečníky: úvod do sokolnictví. Líbeznice: Víkend, 2008. ISBN 978-80-86891-96-5.

MIKULICA, Oldřich, Josef PTÁČEK a Miloslav KUČERA. Dravci a sokolnictví v ČSSR. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Lesnictví, myslivost a vodní hospodářství.

STERNBERG, Zdeněk. Sokolnictví. Praha: SZN, 1969. Lesnictví a myslivost.

Odpověď: Dobrý den,

nějaké lákání v takovémto případě nepomůže. V situaci kdy se pták omylem dostane do budovy jako je větší obchod, je nejlépe se obrátit na nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Jejich přehled najdete na stránkách http://www.zvirevnouzi.cz/, případně přímo zde v sekci Záchranné stanice.