Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Omlouvám se za pozdní odpověď. Doufám, že poštolka cestu ven našla. Pokud je takovýto převýšený prostor uměle osvětlený, může pomoci zhasnout světla, tak, aby bylo jasné, že světlo přichází vraty, jimiž je možno uniknout. Jinak, pokud pták nemůže najít cestu ven, nezbývá než jeho odchyt. V Takovém případě je nejlépe se obrátit na nejbližší záchrannou stanici. Jejich databázi vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Dobrý den,

Poštolky určitě nebudou konkurovat vašim kočkám co do lovu myší domácích. Jejich nejoblíbenější kořistí je hraboš polní. Zahnízdí také pouze na místě, které se na začátku sezóny jeví slibně, co do dostatku potravy, kterou budou muset (nejprve samec, pak i samice) zajišťovat pro poštolčí rodinu. Specializují se na lov drobných hlodavců, nepohrdnou ještě nebo hmyzem, výjimečně v době nouze loví drobné ptáky (do velikosti kosa) a jejich mláďata. Slepici na rozdíl od jestřába rozhodně neuloví, také pokud se ztratí nějaké kuře, není rozhodně hlavním podezřelým. Ale úplně malá kuřata by neměla jen tak volně v místech, kde na ně může zaútočit jestřáb nebo krahujec, pobíhat… Poštolky si své teritotium (zvláště v době hnízdění) brání před vetřelci - především jinými poštolkami, ale zaútočí i na jiné dravce nebo krkavcovité, i v případě že jsou menší než vetřelci. Ale nějakou stoprocentní ochranu před útoky jiných dravců na vaši drůbež vám rozhodně nezajistí.

Pro poštolky nemusí zimní období znamenat nějaké výrazné zhoršení dostupnosti jejich přirozené stravy, jako je tomu u zrnožravých nebo hmyzožravých opeřenců. Zimní teploty ovšem obecně vyžadují větší produkci tepla zvířecím organismem a zasněžený terén znamená horší podmínky pro lov. V takových podmínkách ale, stejně jako v letech s nízkým stavem přirozené kořisti, kterou ponejvíce tvoří hraboši, se poštolky v době, kdy nejsou vázány na hnízdo, přirozeně přemístí na jiná loviště.

Vyskytují-li se v nicméně ve vašem okolí dravci, lze zkusit předložit jim v době, kdy je vysoká sněhová pokrývka, krmné kuřátko nebo myš nebo kousky čerstvého, syrového masa (hovězího nebo kuřecího).

Dobrý den,

Tři měsíce je tedy opravdu hodně, ale pokud nesleduje poštolky trvale, je možné, že v sezení došlo k přetržce a samice v páru se vystřídala.
Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní, ale výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní. Pokud z vajec nic nebude, poštolky to samy poznají. To, že v takových případech sedí na vejcích déle je normální (viz. odpověď na otázku ze 16.7.2017). Nechte to na přirozeném vývoji, bude to tak, pro ptáky rozhodně nejméně stresující. Ostatně přísně vzato obecně pokud má hnízdění pozorující člověk podezření, že se už nic nevylíhne, neměl by vejce odebírat. Kromě toho, že by to při nepřesném pozorování mohlo být předčasné, poštolky ještě většinou samy taková vejce využijí tak, že je zkonzumují.

Dobrý den,

Omlouvám se za prodlevu v odpovědi. Z Vaší otázky nelze poznat, jak je mládě staré, z čehož by bylo možno odvodit, jak a zda potřebuje pomoci. Pokud se ocitlo mimo hnízdo v době, kdy už je prakticky opeřené a dokázalo se patřičně hlásit o potravu křikem a máváním křídle, byli by se o rodiče postrali i mimo hnízdo. Pokud je prostor hnízda stísněný, mohou je mladí opuštět už někdy ve věku kolem 27 dní. Lidskou pomoc potřebují mláďata mladší, ještě převážně ochmýřená.

I v takovém případě, ale amatérská péče a neodborná, byť dobře míněná, pomoc může nalezenému opeřenci spíše uškodit. Mimo to, že podle platných zákonů si nalezeného ptáka nemůžete nechat doma, nemáte pravděpodobně pro jeho chov ani náležité podmínky a pokud jste položila tento dotaz, tedy ani zkušenosti.

Obecně při nálezu ptáka je nejlépe ihned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. Udělejte to prosím ještě nyní. Popiště jim přesně situaci a poraďte se s nimi. Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Dobrý den,

Opravdu nevím, jak Vám v této věci pomoci, zvláště, když z Vašeho dotazu není jasné v jakých podmínkách poštolku chováte, jakou má stravu etc. Základní užitečné informace o péči o dravce najdete např. zde: https://dravciprodeti.estranky.cz/clanky/pece-o-dravce/ .

Určitě ale bude nejlepší se poradit s veterinárním lékařem a případně i chovatelem, od něhož jste poštolku zakoupil.

Dobrý den,

V poštolčím hnízdě mohou nejmladší mláďata zaostávat za staršími sourozenci, zvláště pokud se vylíhnou s odstupem více dní. Zpoždění ve vývoji může způsobit také nějaká vrozená vada. Více k tomu proč mohou mláďata poštolek uhynout najdete v odpovědích na často kladené dotazy na stránkách O myších a poštolkách: Proč některá poštolčí mláďata nepřežijí?

Z osobní zkušenosti považuji za nejčastější příčinu úmrtí poštolčat zaostávajících ve vývoji za sourozenci, podchlazení nebo přehřátí v době, kdy už je před tímto nebezpečím nechrání samice. Výjimečně může nejslabší mládě samice i zabít, pokud u něj rozpozná nějakou chorobu nebo vývojovou vadu. Sourozenci obvykle nijak nejslabší neatakují. Je velmi nepravděpodobné, že by ty dva malé u vás zabili. Podle jejich věku jim uhynulé mládě buďto předloží a naporcuje samice nebo, pokud se už dovedou krmit bez její pomoci, je poté, co opustí tento svět, zkonzumují sami.

Dobrý den,

To, zda necháte poštolky okroužkovat, je čistě věcí Vašeho rozhodnutí. Informace najdete na stránkách Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea,

Hnízdění poštolek nikam to hlásit nemusíte. Ve styk s úřady je potřeba vejít pouze, pokud by bylo potřeba z nějakého závažného důvodu do jejich hnízdění zasáhnout. Průběžná evidence hnízd synantropních ptáků v ČR, kterou vede Česká společnost ornitologická, je zaměřena na rorýsy, jiřičky, kavky - viz. Databáze registrovaných hnízdišť synantropních druhů ptáků http://www.rorysi.cz/rorysidb/search.php nebo na hnízdění čápů - http://cap.birdlife.cz/mapa. Údaj o hnízdění poštolek je ale, stejně jako další pozorování ptáků, možno zapsat do databáze AVIF (https://birds.cz/avif/). Pokud je pro vás zadání do této databáze příliš komplikované, mohu vyplnit za vás (kontakt).

Dobrý den,

Omlouvám se za prodlevu v odpovědi. Jste si ale opravdu jista, že rodiče mladé opustili? Poté, co samice začne lovit, což může, když je mladým minimálně 10-11, se ani jeden z rodičů nemusí trvale vyskytovat poblíž hnízda. Jejich přílet a odlet, pokud hnízdo nesledujete trvale od rozednění do západu slunce třeba i pomocí kamery, můžete snadno propást. Větším poštolčatům pouze hodí kořist a obratem mizí.

Mláďata se už ve věku cca 20 dní začínají krmit sama. Nejprve jsou schopna spolknout naráz třeba i menšího hraboše, později se ho naučí naporcovat. Ani pokud jsou mláďata opravdu opuštěna, nemá smysl je v tomto věku krmit pinzetou. Určitě také nemohou být závislá pouze na náhražkové potravě podávané člověkem. S kořistí, kterou jim nosí rodiče konzumují i kosti, chlupy nebo peří etc. Kosti lze nahradit drcenými skořápkami nebo sépiovou kostí. Optimální je ale sehnat krmná kuřátka (kohoutky vyřazené z líhní) nebo myši, kterými chovatelé krmí hady.

Problém ovšem nastane, jakmile mladé poštolky opravdu vyletí z hnízda. Jsou potom závislá ještě celý měsíc na rodičích. Ti je jsou schopni nakrmit i na místech, na nichž při svých první leteckých pokusech přistanou a která nemusí být zrovna dostupná pro člověka. Proto se při (bezpečně zjištěné) ztrátě obou rodičů vždy doporučuje převoz do záchranné stanice (https://www.zvirevnouzi.cz/zachranne-stanice/).

Dobrý den,

Pokud uhyne mládě poštolky, obvykle ho rodiče skrmí. Pokud už jsou mláďata větší a umí si naporcovat potravu, tak se o to postarají sama. I když nám lidem to může přidat drsné, tak v přírodě se zkrátka neplýtvá.

Pokud poštolče vypadne nebo vyskočí vedle truhlíku nebo květináče či jiné nádoby, ve které poštolky hnízdí, musíme se rozhodnout, zda mu pomoci, podle toho, jak je staré. Úplně malé poštolče ještě ochmýřené ve věku do 10-14 dní je rozhodně potřeba vrátit zpět do hnízda. Neumí ještě regulovat svoji tělesnou teplotu a potřebuje matku, aby ho ochránila před prochladnutím nebo přehřátím. Dalším důležitým mezníkem v životě poštolčat nastává, když se jim blíží 25-27 den života. V té době už se většinou umí dovolat důrazně rodičů a ti je nepřestanou krmit, i když jsou mimo hnízdo.

Píšete, že mláďatům dáváte vodu. To není potřeba, poštolky si berou tekutiny s potravy, kterou malým rodiče nosí. Voda jim může kontraproduktivně příliš brzo vyplavit živiny z žaludku.

Dobrý den,

šest dní je poměrně dlouhá doba. Ať již je vejce oplodněné nebo ne, tak z něj už nejspíše nic nebude. Zahříváním s tím nic nespravíte. Vejce ale zatím ještě neodstraňujte. Poštolka, třeba i nějaká jiná, může ještě na stejném místě pokračovat ve snůšce.

Dobrý den,

Žádné přikrmování není v naprosté většině případů potřeba. Pokud u Vás hnízdí poštolky, vybraly si to místo nejspíše i proto, že v okolí je dostatek potravy. Samec by měli samici být schopen dostatečně zásobovat v průběhu sezení na vejcích i následně po vylíhnutí mláďat. Potrava, kterou jako náhražku a doplněk můžeme nabídnou my lidé, je především pro zdravý vývoj mláďat vždy horší než ta, kterou jim poskytují jejich rodiče. Krmení může být i kontraproduktivní - když poštolčí rodiče zjistí, že mláďata po nich neloudí a že je zajištěn jiný přísun potravy, mohou jí začít sami nosit méně… (Podrobněji rozepsáno v odpovědi o něco níže na dotaz z 29.5.2020.)

Jinak nejde jen o to, že poštolky můžete zbytečně při hnízdění rušit a plašit. Poštolky přikrmováním můžete také navyknout na přítomnost lidí, což není pro jejich budoucí život to nejlepší.

Je zkrátka nejlepší ponechat vše přirozenému vývoji a poštolky zbytečně nerušit.

Dobrý den,

Kartony, které doporučuje na těchto stránkách Petr Bílý v oddílu Co dělat, když…, poslouží hlavně k ochraně proti znečištění. Vypadnutí mláďat pod zábradlím balkonu se není třeba obávat. Z osobní zkušenosti ze 14 let, kdy u nás hnízdí poštolky, vím, že mláďata mají patřičný respekt před tou hloubkou dole. Stačí pouze je nevyplašit. Tzn. omezit vstupy na balkon a pokud jinak nelze, vstupovat a pohybovat se pomalu, nebouchat dveřmi atp..

Dobrý den,

Pokud u Vás hnízdí poštolky, vybraly si to místo nejspíše i proto, že v okolí je dostatek potravy. Nejoblíbenější součástí jejich jídelníčku je hraboš polní, a ten je již od loňska na velké části našeho území přemnožen. Źádné přikrmování tedy tedy spíše není vůbec potřeba. Poštolkám a především jejich mláďatům nemůže nikdy nahradit přirozenou potravu. Potřebují konzumovat čerstvé úlovky včetně kostí a srsti nebo peří (pokud náhodou občas loví i menší opeřence). K přikrmování bychom měli přikročit teprve tehdy, když bezpečně víme, že se např. ztratil jeden z rodičů. Mnohdy nás přitom může zmást to, že nevídáme často samce, který může samici potravu předávat i mimo hnízdo. Pokud přikrmujeme v době, kdy žádný problém se zásobováním hnízda není, riskujeme, že samec a později ani samice budou méně lovit a donášet na hnízdo méně potravy. Poštolky jsou totiž oportunisté a rychle si na lidskou pomoc zvyknou. Pokud díky přikrmování lidmi začnou méně lovit, není to rozhodně pro mláďata dobré.

Je-li pomoc opravdu nezbytné, tedy je možno použít lehké kuřecí nebo vnitřnosti jako srdíčka. Protože mladé poštolky potřebují pro zdárný růst i živiny, které čerpají z přirozené potravy, jako třeba vápník, je dobré obalit kousty masy v drcených skořápkách nebo sépiové kosti, jaká se dává třeba papouškům.Takovéto přilepšení ovšem nemůže plně nahradit přirozenou potravu. V kritičtějších situacích, kdy se ztratí jeden z rodičů, je lépe sehnat např. Mražené myši nebo vyřazené jednodenní kohoutky z líhní.

Neměli bychom přitom krmit nikdy přímo, aby si malé poštolky nezvykly na lidí, ale masou na přilepšenou necháme na místě, kde si ho samice všimne a nakrmí jím mladé.

Dobrý den,

Děkujeme za reakci na odpověď. Usuzuji z ní, že hnízdo bylo spíše někde na venkově nebo na předměstí. Pokud má holubník bidýlko, což některé staré holubníky mívají, mohla na ně kočka nebo kuna seskočit z okapu nebo ze štítu domu. Ptáci obecně (nejen poštolky) nic takového jako bidýlka u budek nepotřebují, ta spíše pomáhají predátorům. Jinak někde v domě bývalé zemědělské usedlosti můžete mít třeba i tu sova pálenou, které jste si nevšimli, protože je aktivní v noci. Pokud u Vás bydlí, rozhodně to není nezajímavý a neužitečný podnájemník. Stejně jako poštolka obecná a ostatní u nás volně žijící ptáci, je i ona chráněná. Tyto sovy hnízdí dvakrát i vícekrát za rok. Pro rozluštění té Vaší detektivky to chce zkrátka i trochu holubník pozorovat, zda se v něm sova pálená či nějaký jiný opeřenec ještě nezahnízdil. Pokud má holubník bidýlka, tak je raději odstraňte, je to riziko i pro případnou další hnízdní sezónu.