Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Samice dokáže v prvních dnech života mláďat pouze přenést zatoulané poštolče, které se příliš vzdálilo z klubka mláďat. Nedokáže ale přenést mláďata někam jinam, do jiného hnízda.

Hnízdo patrně zničil nějaký predátor. Prvními podezřelými jsou vždy predátoři čtyřnozí - kočky, případně kuny. Pokud je holubník snadno přístupný, přičemž kočka nebo kuna může i kratší vzdálenost přeskočit, je takovýto útok velmi pravděpodobný. Ostatně, pokud se k holubníku dostanete Vy, tedy proč ne kočka? Do budoucna je vhodné možnosti takovéhoto přístupu zamezit.

Pokušení smlsnout si na mláděti nebo vejci nemusí odolat ani někteří opeřenci, i když se něco takového zřejmě nestává často. Podezřelými pak bývají především krkavcovití (straky obecné (Pica pica) nebo kavky obecné (Korvus monedula)). Poštolky mají řadu konkurentů mezi zájemci o stejná místa k hnízdění. Mohou se přitom dostat do konfliktu především se sokolem stěhovavým (Falco peregrinus), sovou pálenou (Tyto alba), kalousem ušatým (Asio otus) nebo kavkou obecnou. Zájem sokola stěhovavého není v tomto případě příliš reálný - Váš dům pravděpodobně není žádný mrakodrap; kalous ušatý se v našich městech vyskytuje, ale dává přednost hnízdění na stromě. Takže zbývá sova pálená nebo kavka obecná. Sova pálená by dokázala efektivně nejen zabrat hnízdo, ale zároveň i mladé. Nedávno se něco takového přihodilo v německém městě Otterwisch - viz online přenos z hnízdění poštolek (video ze zápasu). V takovém případě by po zápase zřejmě zbylo i nějaké to soví nebo kavčí pero a tito ptáci by se nadále asi nepřestali o holubník zajímat.

Dobrý den,

Pokud již poštolka hnízdí, je lépe nijak s jejím hnízdem nemanipulovat. Minimálně do doby než bude mláďatům tolik, aby se dokázala dovolat rodičů, což bude aktuální až jim bude něco přes 20 dní. Teoreticky je také možné nechat převézt mláďata do záchranné stanice, měla by ale zůstat minimálně prvních 10-14 dní u matky.

Z osobní zkušenosti vím, že je možné provést stavební práce i v době hnízdění poštolek. Konkrétní podmínky je však potřeba zodpovědně posoudit. Především jde o to, zda je možno stavbu časově naplánovat tak, aby v první fázi než budou mláďata vzletná, bylo možno vyhradit kolem hnízda dostatečný prostor bez lešení pro nerušený přílet a odlet rodičů. Ve výše zmíněném případě byl na panelovém domě ponechána bez lešení plocha odpovídající velikosti jednoho panelu před lodžií, v níž poštolky hnízdily. Hluk ani prach rekonstrukce v tomto případě poštolkám nevadily. Jediné co je dokázalo vyrušit, byli zvědavci přicházející je po lešení okukovat.

Optimální je ovšem se stavebními pracemi počkat do doby než mláďata ve věku 27-35 dní vyletí z hnízda. Hnízdo přirozeně opouštějí dříve, pokud je ve stísněném prostoru. Jsou pak ještě asi měsíc závislá na rodičích, ale ti už si je dokáží najít i mimo hnízdo.

Sezení na vejcích trvá obvykle cca 28 dní, pokud nevíte, kdy začalo, připočtěte k datu nálezu poštolky sedící na pěti vejcích celých 2x28 dní. Zcela kritické je přitom období, kdy už jsou ve hnízdě vejce a posléze mláďata, která ještě potřebují být zahřívána. Tedy měsíc sezení na vejcích plus minimálně dalších čtrnáct dní.

Co se týče právního kontextu stavebních úprav a s nimi spojených zásahů do hnízdění poštolek, je potřeba předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků (k tomu podrobně již v odpovědi na dotaz ze 4.4.2017). Podle dotazu předpokládám, že nic takového vyřízeno nemáte. Délka vyřizování odchylky přitom nemusí být o mnoho kratší než doba, kterou budou mladé poštolky potřebovat pro vyletění z hnízda. Záleží pochopitelně i na místně příslušném úřadu.

Zvažte tedy, zda není nejjednodušší začít se stavbou až za 6-8 týdnů. Pro poštolky, které u Vás hnízdí, by to určitě lepší bylo.

Dobrý den,

Udržovat dobré sousedské vztahy je důležité. Určitě je nejlepší pokusit se sousedovi nejprve vysvětlit, proč chcete poštolkám hnízdění umožnit a v čem (i když už dávno není zvykem dělit ptactvo na pro člověka užitečné a neužitečné) jsou pro člověka důležité. Pokud u Vás chtějí hnízdit, určitě se podílejí nejen na snižování počtu hrabošů v nejbližším okolí, ale drží v uctivé vzdálenosti i nepříliš oblíbené holuby věžáky. Počet možností k hnízdění se zateplováním budov, zasklíváním a zasíťováváním balkonů, v našich sídlech přitom pro všechny synantropní ptáky klesá. I když tu svou síť nyní sundáte, může se stát, že poštolky už u Vás letos hnízdit nebudou. Polovina května je už poměrně pozdě na začátek hnízdění, takže je možné, že si už jiné místo k hnízdění přeci jen našly a k Vám létají pouze na oblíbený posed.

Co se zákonných souvislostí týče, podle ust. § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se vlastník „zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku”. To se týká i chovu zvířat. V případě poštolek hnízdících na budovách v lidských sídlech se ovšem nejedná o chov. Jsou to volně žijící ptáci, kteří si svobodně vybírají místo, kde budou hnízdit.

Přestože poštolka obecná nepatří mezi druhy živočichů, zvláště chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, vztahuje se na ni obecná ochrana rostlin a živočichů, stanovená § 5 uvedeného zákona. Podle něj jsou všechny druhy rostlin a živočichů chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Obecná ochrana zaručuje u nás volně žijícím ptákům ochranu především pro období hnízdění a rozmnožování (je zakázáno: - úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat).

Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě (obecná ochrana) tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 77 zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) - odbor životního prostředí.

Dobrý den,

Pokud už u Vás poštolka snesla 5 vajec, je pravděpodobné, že už na vejcích řádně sedí. Vajec totiž nebývá obvykle více než 5-6, výjimečně 7, a sezení začíná obvykle na vejci předposledním. V období sezení na vejcích a asi 10 dní po vylíhnutí mláďat by poštolky měly být vyrušovány co nejméně. U vajec při jejich delší nepřítomnosti hrozí zastydnutí. Mláďata v první bílém prachovém peří ještě nedokáží regulovat svou tělesnou teplotu, takže je samice musí chránit před prochlazením nebo před přehřátím. Obecně by se pak s hnízdem, v němž už jsou snesena vejce nemělo nějak manipulovat, přemisťovat je apod. Malé poštolky se Vám začnou promenovat po balkoně, pokud hnízdí na podlaze, nejdříve ve věku cca 20 dní. Pokud hnízdí někde v truhlíku zavěšeném na zábradlí, tedy ještě později.

Pokud už tedy poštolky na vejcích sedí trvale, zkuste omezit případné úpravy na to nejnutnější. Měli byste je co nejméně rušit náhlými a příliš častými vpády na balkon a vše, co potřebujete na balkoně vyřídit provést rychle, aby se poštolka mohla tak do 15-20 min. v klidu vrátit.

Pro začátek k ochraně bezprostředního okolí hnízda a zamezení předčasnému pohybu poštolčat po balkoně v době, kdy jim bude 10-20 dní, můžete v případě, že je hnízdo na podlaze s výhodou využít běžné kartonové přepravky z obchodu o výšce 10-15cm.

Mladé poštolky Vám ale stejně nakonec budou létat po celém balkoně, takže zvažte, co vše zakrýt kartonem nebo igelitem a co raději odklidit do bezpečí. Toto zabezpečení můžete odložit až na dobu, kdy již nebude potřeba dleší přítomnosti samice na hnízdě. Tedy někdy po 10 dni po vylíhnutí. Pokud chcete nějak ochránit podlahu použijte něco, co se nerozmočí deštěm a nebude povlávat ve větru. S ohledem na možné plašení poštolek by neměl materál pro pokrytí podlahy lesklý a šustivý. Máte např. možnost použít lepenku (jak se doporučuje v sekci Co dělat když na těchto stránkách). Můžete použít i něco, co stejně zamýšlíte vyhodit (starou rohož, PVC ubrus...). Vždy ale je potřeba zabezpečit tak, aby pokryv podlahy nezpůsobil při případném poryvu větru více škody než užitku.

Někdy doporučovaná zábrana proti vypadnutí mláďat pod zábradlím většinou není potřeba. Poštolčata se, pokud nejsou vyplašena, drží v uctivém odstupu od hlubiny dole.

Dobrý den,

pokud jsou již snesena první vejce, tak se toho mnoho dělat nedá.

Zkuste to prosím pro tuto jednu sezónu vydržet. Poštolky jsou dosti hlučné, když se namlouvají a páří, což je období jehož konec nyní prožíváte. V době, kdy už sedí na vejcích, o nich ale prakticky Vy ani Vaše okolí nebudete vědět. Sezení na vejcích trvá cca 28 dní; většinou začíná až ke konci snůšky 3-7 vajec. Poněkud hlučná je i závěrečná fáze hnízdění, kdy se poštolčata hlasitě domáhají na rodičích potravy. Učí se to už před tím než jsou schopna letu, takže hlasitěji se začnou ozývat někdy po 21 dni života.

Nějakou manipulací s vejci nebo hnízdem - květináčem a jejich přemístěním byste celou snůšku de facto zničil. Poštolky jsou fixovány na místo, kde snesly vejce a jinde je hledat nebudou.  Nejen že byste ublížil poštolkám, ale jednal byste i v rozporu se zákonem.

Poštolka obecná sice není zvláště chráněným druhem, ale stejně jako na ostatní volně u nás žijící ptáky, se na ni vztahuje tzv. obecná ochrana.  Ta ptákům zaručuje ochranu především pro období hnízdění a rozmnožování (je zakázáno: - úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat). Není tedy možné odstraňovat hnízda z budovy v době, kdy v nich ptáci aktuálně hnízdí, leda by pro tento účel byl povolen odchylný postup dle § 5b odst. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě (obecná ochrana) tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 77 zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) - odbor životního prostředí.

Záleží pochopitelně na místně příslušném úřadu, jak by Vaši žádost posoudil. Některé jsou schopny kvůli takovému hnízdění zastavit i stavbu, jiné by Vám možná vyšly vstříc.

Úřady mohou teoreticky rozhodnout o přemístění do záchranné stanice. Výsledek by byl nejistý, zvláště pokud by se přemisťovala vejce. Mimo to bychom neměli naše záchranné stanice, které nemají příliš velké prostředky ani kapacitu, přetěžovat péčí o všechna zvířata, jejichž blízkost nám lidem prostě pouze nevyhovuje.

Pokud poštolkám letos hnízdění umožníte, vyzkoušíte si, co to doopravdy obnáší. Vydržet se to rozhodně dá. Poštolky budou mít patrně tendenci hnízdit u Vás i v příštím roce. Nebudete-li je u sebe chtít, je potřeba odstranit zavčas hnízdo-květináč, nejlépe už na podzim, aby si hledaly místo k hnízdění jinde. Je pochopitelně možno jim zároveň nabídnout i lepší bydlení v podobě budky na vhodném místě...

Dobrý den,

Poštolka rozhodně není schopna přenést vejce na jiné místo. Výjimečně může přemístit mládě na hnízdě (v rámci hnízda, nikoliv někam jinam), ale vejce opravdu nikoliv. Pokud byl truhlík plný zeminy, mohla ovšem při neopatrném pohybu nebo vyrušení poštolka vejce sama vyhodit. Vejcí se mohl zmocnit nebo je odstranit i někdo jiný. Pokud je to veřejně přístupný balkon, mohl to být i člověk, který neví, že všichni naši volně žijící ptáci jsou chráněni a během hnízdění nelze manipulovats jejich hnízdem nebo vejci. Další podezřelí ze zmizení vajec jsou vyjmenováni v předcházející odpovědi.

Dobrý den,

Z Vašeho dotazu bohužel není jasné, jak stará byla vejce a kde je situováno hnízdo, které sledujete. Pokud poštolka snesla vejce už někdy na začátku března, což se mohlo díky teplé zimě stát, je možné že vejce zlikvidoval sám poštoltolčí pár, když zjistili, že se z vajec nic nevylíhne. (Poštolky mají přehled o vývoji ve vejcích díky tomu, jak vejce v průběhu sezení obracejí.) Docela určitě by tak učinily s vejcem, které by mělo narušenou skořápku.

Předpokládám, že na čtyřech vejcích, už nejspíše samice trvale seděla. V letošním roce, kdy je nadbytek hrabošů, může hnízdo hlídat po velkou část dne i samec. Útok z vnějšku tedy moc pravděpodobný není.

Nicméně později a pokud se ke hnízdu může dostat nějaký čtyřnohý predátor, je původcem zmizení vajec nejspíše on. Může to být nejčastěji kočka nebo kuna. Co se možných opeřených viníků týče, mohl to být někdo z krkavcovitých, kteří si rádi občas pochutnají i na vejcích - v lidských sídlech nejspíše straka, kavka nebo vrána obecná. Vyplenění celého poštolčího hnízda, které by za normálních okolností mělo být střeženo poštolčími rodiči, moc pravděpodobné není. Poštolky mají pro strach uděláno a neleknou se ani daleko větších ptáků.

Odpověď: Dobrý den,
o vejce se nestrachujte. Rodiče, hlavně samice, nejlépe vědí, co mají dělat. Když by opravdu mrzlo nebo naopak na vejce pražilo slunce, samice by je schovala. Důležité je pouze zbytečně je neplašit.
Samice, i když na vejcích posedává již od snesení prvního vejce,  na nich začíná řádně  sedět, až když se blíží konec snůšky, obvykle na vejci předposledním.  Je to tak zařízeno proto, aby se mláďata vylíhla v co nejkratším časovém intervalu a nebyly mezi nimi příliš velké rozdíly.
Teprve v době, kdy začne vejce opravdu zahřívat a začnou se vyvíjet zárodky, by vejce neměla zůstat opuštěná příliš dlouhou dobu. Proto ji v době, kdy se potřebuje nakrmit nebo protáhnout si křídla, střídá samec.

Odpověď: Dobrý den, nejlépe to poznáte pozorováním chování poštolky a jejího druha.

Tok poštolek začíná, pokud se nejedná o pozdní navrátilce z cizích krajů, často už v únoru. Námluvy probíhají velmi hlučně. Patří k nim akrobatické lety, nošení dárků – kořisti – samici a páření v blízkosti vyhlédnutého hnízda. Hnízdo si nestaví ani je nevystýlá, pouze podle možností vyhloubí v podkladu jamku. Samice se postupně přestává od hnízda více vzdalovat a stává se plně závislá na zásobování samcem.  K páření pak dochází stále častěji. Období intenzivního páření, na jehož konci je sneseno první vejce, trvá minimálně asi tři týdny.

Najdete-li tedy v tuhlíku za oknem nebo na balkoně v květináči nebo na jiném místě ve vašem okolí, které se poštolkám zalíbí, vyhloubený důlek a slýcháte ji jejich nezaměnitelný hlasitý křik, je to neklamným znakem, že se vbrzku v důlku objeví zrzavé poštolčí vejce.

Odpověď: Dobrý den,

většina poštolek má zřejmě na hnízdě raději tvrdší podklad než seno, i když některé zdroje seno nebo slámu doporučují. Neměly by se použivat piliny nebo hobliny. Jsou totiž lehké a při zamávání křídly se s nimi víří i prach a spory plísní. Podestýlku ale mohou tvořit např. drobné oblázky, štěpka (drcené suché větve), drcená kůra (borka), ztrouchnivělé suché dřevo... Osobně  se mi osvědčila směs lesní hrabanky, písku a štěpky. Stačí jen několik centimetrů.

Hezké příklady, jak použít pro poštolky krabici, najdete na stránkách přímého přenosu z hnízdění v Blatné. Přenos zatím neběží, ale doporučuji nahlédnout do jednotlivých ročníků archivovaných snímků: http://www.student.blek.cz/kamera/galerie/index.php.

Pokud se chcete podělit o snímky je zde na na stránkách Poštolka obecná odkaz na Facebook.

Přejeme úspěšnou poštolčí sezónu 2020.

Dobrý den,

Pokud chcete vyvěsit budku pro poštolky na plot do výšky do 2 metrů, je velmi nepravděpodobné, že by se poštolky v takto umístěné budce rozhodly usadit. Umístit by se měla minimálně aspoň 5 m vysoko. Vletový otvor by měl být orientovaný na východ, severovýchod nebo jihovýchod stranou převládajících větrů. Při volbě místa je potřeba pamatovat na to, že poštolky mají rády široký výhled. K budkám a jejich umístění najdete zde v poradně několik starších odpovědí (poslední podrobná z k dotazu z 9.7.2019) včetně odkazů na to, jak by měla budka vypadat (např. zde).

Ze sov by na strom vhodně umístěná budky podobných parametrů jako ta pro poštolky mohla nalákat kalouse ušatého. Obecně o budkách pro pro dravce a sovy si můžete něco dozvědět např. na tomto odkaze.

Pokud se divoké poštolky nebo jiní ptáci usídlí ve Vámi vyvěšené budce, tak se o žádný chov nejedná. Chovem se z hlediska zákona míní chov v zajetí, tj.držení živých jedinců mimo jejich přirozené přirodní prostředí, kdy je pták přímo závislý na lidské péči (nemůže si například sám obstarat potravu). Chovem se z hlediska zákona rozumí jakékoli držení živočicha v zajetí. tedy jak přímé vlastnictví, tak i dočasné držení (to se týká např. případů, kdy si někdo chce ponechat nalezenou poštolku a starat se o ni).

Odpověď: Dobrý den,

takto v prosinci je to určitě nezvyklé, i když v letech, kdy jsou přemnoženi hraboši je to možná častější, než si myslíme. Osobně letos pozoruji to, že samec poštolky přináší hraboše a páří se se samicí i za vlastními okny (http://tinnunculus.sy-sy.cz/index.php/2019/12/16/vanoce-nebo-velikonoce/). Obdobná situace byla před čtyřmi roky. Zřejmě je to kombinace relativně teplé zimy a dostatku potravy. Určitě by stálo za to zaznamenat takovéto pozorování do databáze ČSO AVIF https://birds.cz/avif/.

Dobrý den,

poštolek nyní na konci podzimu opravdu výrazně ubylo. Lze to pozorovat i ve městech, kde se vyskytují od jara do podzimu v hojném počtu a místa, jako je váš balkon, s oblibou využívají k hnízdění. Pouze část těchto poštolek ale odlétá. Především ty nejmladší, pro které je to jejich první zima, podnikají obvykle delší pouť na jih, někdy až do hloubi Afriky. Ty starší přelétají tam, kde jsou pro ně nejblíže lepší klimatické podmínky a dostatek potravy. Vydávají se většinou na jih a jihozápad, většinou ale ne dále než do Rakouska, Německa či Švýcarska. Na naše území se obdobně stahují poštolky ze severnějších zemí (Saska, Polska, ale i Švédska či Finska).

Část našich poštolek, především těch starších, ale zůstává přes zimu v blízkém okolí hnízda. Samci se přitom většinou drží u hnízda, které si už hlídají pro příští sezónu. Samice se spíše toulají, ale jsou i výjimky (za mým oknem již druhým rokem zimuje samice, která zde v lodžii panelového domu letos vyvedla mladé).

Stěhování a potulování se poštolek je kromě jejich stáří a osobních zvyků dáno především potravními zdroji, které mají v místě zimního pobytu k dispozici.

Pokud by poštolka, která nocuje u vás, ať již pochází z blízkého okolí nebo odněkud ze severu, měla problémy s tím ulovit v nejbližším okolí něco k snědku, sebere se a odletí na lepší místo. Jediné, co od Vás přes zimu potřebuje je, abyste ji zbytečně neplašili a mohla si v klidu odpočinout. Pokud má nějaký oblíbený posed, doporučuji pouze pokrýt něčím vhodným místo kam padá trus a vývržky, abyste si zjednodušili úklid. Jinak je možné, že “vaše” poštolka už přemýšlí o tom, zda by se na balkoně nedalo v příštím roce hnízdit. Rozmyslete si to i vy a pokud byste něco takového nechtěli, raději jí už nyní dejte najevo, že u vás není vítána. Jakmile si jednou váš balkon zafixuje jako bezpečné místo, budete jí to pak marně vymlouvat.

Odpověď: Dobrý den,

tyto stránky nejsou primárně věnovány chovu poštolek ani sokolnictví. Výrobou ani prodejem sokolnických potřeb, tedy i "obutí" ori dravce, se zde nikdo nezabývá a ani nemáme na výrobce kontakty. Najít výrobce na internetu by ale neměl být problém. Případně zkuste vznést dotaz na některých stránkách věnovaných sokolnictví (např. Dravci nejen pro děti).

Dobrý den,

Snůška je to dosti pozdní a ta se nemusí vždy vydařit. Může se jednat o snůšku náhradní, když se ta první nezdařila, nebo může jít o mladý pár (poštolky dospívají a mohou zahnízdit už v prvním roce života). Poštolky mají pozdní sezení na vejcích ztíženo letními vedry a v případě mladého páru se může projevit jejich nezkušenost. Na druhé straně se ale na řadě míst letos přemnožili hraboši, takže by poštolky měly mít dost potravy pro sebe i očekávaná mláďata.

Co se týče jejich vylíhnutí, rozhodně ještě není vše ztraceno. Poštolka obvykle začíná sedět na vejcích až ke konci snůšky, může to být i po snesení posledního vejce. Cílem je zkrátit dobu líhnutí tak, aby mezi mláďaty byly menší rozdíly, čímž se přirozeně zvětšuje jejich šance na přežití. V době sezení má pak zvýšenou teplotu, čímž začne vejce opravdu zahřívat (inkubace) a začnou se vyvíjet zárodky. Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní, ale výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní. Od snesení posledního vejce u Vaší kamarádky dnes uběhlo, počítám-li správně, 29 dní.

To, že se jedno, více nebo dokonce všechna vejce nevylíhnou se ovšem stává. Mohou být poškozená (to je spíše případ jednotlivých vajec), neoplodněná (mladý pár?) nebo zastydlá (nádoba ve které hnízdí nemá odtok nebo jsou v sezení příliš velké prodlevy). Poštolky během sezení vejce obracejí, aby se zárodek stejnoměrně vyvíjel, a dovedou přitom poznat, že z vajec nic nebude a přestanou na nich sedět. Mohou je opustit, vyhodit z hnízda nebo zkonzumovat. Může trvat poměrně dlouho než to v takovém případě vzdají - i o něco déle než výše citovaných 42 dní.