Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Odpověď:

Dobrý den,

Kontakty na chovatele nemáme  Zkusit můžete nejbližší sokolnické středisko - jejich přehled najdete na stránkách klubu sokolníků (https://www.sokolnictvi.net/klub-sokolniku-2/sokolnicka-strediska/).

Odpověď:

Dobrý den,

Pokud se rodiče o mládě nestarali tak dlouho jak píšete, je na tom po několika dnech již asi dost špatně. Pokud vypadá zdravě je možné, že mu rodiče nosí potravu aniž byste si jejich příletů a odletů všimli. Nepíšete o jak velké/staré mládě se jedná. Pokud mu již peří začíná převažovat nad chmýřím, mělo by být schopné rodiče na sebe upozornit křikem.

Optimální, palliže ještě není prakticky zcela opeřené a nedá se tedy předpokládat, že zanedlouho samo odletí, by pochopitelně bylo pokusit se dostat mládě zpět do hnízda. Zvláště pokud na tom není dobře. Chce to ale obrátit se na někoho, kdo má s odchytem zkušenosti  Především, pokud je místo kam mládě spadlo, obtížně dostupné. Nejlépe by asi pomohl odborník ze záchranné stanice, ale měla by to zvládnou i např. policie.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

 

Odpověď:

Dobrý den,

Pokud se takto ptáte, jedná se o nalezené mládě. Jelikož poštolčí mládě není holátko vlastně nikdy, tak z vašeho dotazu bohužel nepoznám, jek staré může být. Pokud už u něj nad chmýřím převažuje peří, tak už by měl být schopné si potravu samo natrhat a zkonzumovat aniž by ho někdo musel krmit. Takovému mláděti lze předložit myší holátka, myši nebo vyřazená kuřátka (nic z toho asi doma zrovna nemáte, pokud nechováte hady) nebo kus libového hovězího anebo drúbežího masa. Poštolka jako všichni dravci potřebuje tzv. balast, takže maso je dobré obalit např. drcenými skořápkami. Poštolčeti by mohly stačit porce odpovídající 2 hrabošům denně.

Ale hlavně takové mládě je nejlépe svěřit do odborné péče.Nejen proto, že podle zákona nemůžete jen tak chovat/držet volně žijícího živočicha doma, ael odborníci vědí nejlépe, jak se o ně postarat a odchovat poštolče tak, aby mohlo být opět vypuštěno do volné přírody. Kontaktujte tedy prosím nejbližší záchrannou stanici. Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Odpověď: Dobrý den, Bohužel se vždy nepodaří reagovat na dotaz obratem. Předpokládám ale, že již poštolka odletěla. Pokud ano, je pravděpodobné, že u vás přistálo mládě při svém prvním leteckém pokusu. Není to jen tak, takže tam, kde se mláděti podaří přistát, si potřebuje většinu v klidu vydechnout a odpočinout než se do toho dobrodružství zase pustí. Pokud neodletěla nebo pro příště, pokud byste si všimli, že poštolka se chová divně a pravděpodobně je zraněná je potřeba se obrátit na nejbližší záchrannou stanici. Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná na https://www.mzp.cz/Aplikace/rzc.nsf/index.xsp, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi (http://www.zvirevnouzi.cz/).

Odpověď:

Dobrý den,

 

Pokud se o mláďata samice řádně stará, měla by vedra zvládnout. Samice  na nich sedí i po vylíhnutí a chrání je před chladem nebo přehřátím cca 10 - 14 dní. Dokud mají ještě první bílé prachové peří, nejsou totiž ještě schopna regulovat svou tělesnou teplotu.

Až už začnou přepeřovat a prozkoumávat svět kolem hnízda, může se hodit nělaká miska s vodou jako koupadlo.

Odpověď:

Dobrý den,

důvody zmizení vajec mohou být různé. Pokud je v truhlík hodně plný hlíny, může poštolka opravdu při náhlém opuštění hnízda prudkým pohybem vejce vyhodit. V takovém případě by bylo dobré trochu hlíny odebrat. V prvních dnech snůšky to lze ještě v poklidu provést, protože samice na vejcích ještě trvale nesedí.

Poštolky, které hnízdí u lidí, jsou na lidskou přítomnost v daném místě zvyklé. Jinak by si to místo pro hnízdění nevybraly. Vstup na balkon je lépe omezit na dobu, kdy poštolky zrovna na hnízdě nesedí.  Ale jinak, pokud se za oknem jen normálně pohybujete, neotevíráte prudce okno nebo dveře, tak by se poštolka neměla vyplašit tak, že vejce vyhodí.

Cizí poštolky, zajímající se o hnízdo, v němž už jsou snesena vejce, by je nejspíše záměrně nezlikvidovaly. Takové chování u nich, pokud je mi známo, nebylo popsáno. A z vlastních pozorování vím, že taková cizí poštolka si vejce prohlédne (dokonce tak důvěrně, že je obrací), ale nerozbije je. Pokud je ovšem samec nebo samice z domácího páru při příletu cizince doma, může dojít (když jsou vyčerpány zastrašovací jiné prostředky) i na pranice. Poštolky se budou prát spíše na podlaze než v truhlíku, ale i tak se může stát, že vejce dojdou k úhoně.

Některé samice, zvláště mladé, mohou velmi divoce reagovat na přílet vlastního samce, zvláště když ho dlouho neviděly a dodávka potravy vázne. I tak může méně zkušená samička nešťastnou náhodou vejce vyhodit. Ale opakovaně by se to nejspíše nestalo.

Poštolky mohou vejce zlikvidovat samy, pokud je vadné. V prvních dnech snůšky nejspíše proto, že je poškozeno mechanicky. Před několika dny takto poštolka v přímém přenosu zkonzumovala vejce, ve kterém předtím sama při přistání nešťastně udělala pařátem díru (viz. video na YouTube https://youtu.be/G1jNXKRY26c).

A pak jsou tu i jní ptáci (třeba straky), které cizí vejce mohou zajímat jako potrava...

Odpověď:

Dobrý den,

Dle zákona nemáte jinou povinnost než činit to, co již činíte: nechat poštolky v klidu vyhnízdit.

To, zda necháte vylíhlé poštolky okroužkovat, je čistě věcí Vašeho rozhodnutí. Informace najdete na stránkách Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea,

Obecně to hlavní, co od nás poštolky potřebují je, abychom se jim zbytečně nepletli do života, nerušili je v hnízdění a nechali mu volný průběh. Pokud se chcete něco více o svých nových podnájemnících dozvědět, doporučuji jako online zdroj brožuru ČSO Pták roku 2002, kde najdete též užitečnou kapitolu “Usadila se u Vás poštolka?”.  Díky živým přenosům z hnízd se můžete podívat i na to, jak poštolky hnízdí jinde - u nás letos v Blatné, v Třeboni a v Brně.

 

Odpověď:

Dobrý den,

Omlouvám se za zpoždění v odpovědi.

Informace o první pomoci zraněným dravým ptákům včetně toho, jakou potravu jim podávat, najdete podrobně např. na stránkách rajhradské záchranné stanice (http://www.draviptaci.cz/cz/pomoc-zviratum.html) nebo brněnského Ptačího centra (http://www.ptacicentrum.cz/birds/).

Káně si ale rozhodně nenechávejte doma. Amatérská péče a neodborná, byť dobře míněná, pomoc může nalezenému opeřenci spíše uškodit. Některé typy zranění, jako jsou zlomeniny, přitom vyžadují rychlý odborný zásah.

Obecně při nálezu ptáka je nejlépe ihned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici, zoologickou zahradu, veterinárního lékaře nebo městskou policii.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Odpověď:

Dobrý den,

Je to uvedeno už v jedné ze starších odpovědí a platí to pouze pro ty případy, kdy chováte poštolku, kterou jste získal z volné přírody.

O tom, co chov poštolky obnáší obecně po stránce zákona se dočtete na těchto stránkách v oddíle Chov poštolky. Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje i online dostupná příručka Ptáci & zákon, kterou vydala ČSO. Ptákům v zajetí konkretně její čtvrtý díl; informace k odchytu volně žijících ptáků najdete v díle třetím. Základní informace podává i stručnější leták ČSO.

Mimo výjimečnou možnost získání poštolky z přírody, je možné chovat pouze ptáky, kteří byli odchováni v zajetí z legálně získaných rodičů. Poštolka k chovu by proto měla být pořízena od registrovaného chovatele, který ji vybaví potřebnými povinnými doklady.

Pokud jde o onu výjimečnou možnost odebrat z hnízda, odchytit nebo si ponechat poštolku nalezenou, tak obecně platí zákaz odchytu ptáků a jejich držení. K odchytu (odběru) je potřeba předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků. Může ji vydat obecní úřad obce s rozšířenou působností (na území národních parků a chráněných krajinných oblastí pak jejich správa).

Po jejím získání je třeba požádat o souhlas s držením zvěře v zajetí. Ten vydává krajský úřad (resp. správa NP nebo CHKO).

Poštolka obecná je zároveň jako všichni dravci nebezpečný druh, takže je nutné i povolení krajské veterinární správy k chovu nebezpečných zvířat.

Odpověď:

Dobrý den,

Poštolky mohou hnízdit i v domech přízemních. Příklady najdeme i v online dostupných přenosech z hnízdění, kde můžete najít i pár inspirativních nápadů (Biberbrugg, Einbeck, Gasmert, Haunetal, Théding, ...)

Budka by se měla umístit alespoň 5 m vysoko (na bezpečných a klidných místech to může být níže). Vletový otvor by měl být nicméně co nejvýše, orientovaný na východ, severovýchod nebo jihovýchod stranou převládajících větrů. Je potřeba pamatovat na to, že poštolky mají rády široký výhled.

Můžete s výhodou využít i již existující otvory do půdy nebo podstřeší a budku za ně instalovat na vnitřní straně. Pokud je otvor dostatečně hluboký, budka není potřeba; stačí zabednit na vnitřním líci zdi. Budka nebo obdobně upravený otvor by měla mít na přístupné straně dvířka, abyste ji mohli po sezóně čistit.

Budku nebo polobudku můžete umístit i na stromy nebo sloupy poblíž domu (podívejte se třena na Kasinfo z Molengraaf).

Střihy” na budku najdete např. zde. Další možnosti najdete v brožuře ČSO Pták roku 2002 na str.11.

Odpověď:

Dobrý den,

Informace o první pomoci zraněným dravým ptákům včetně toho, jakou potravu jim podávat, najdete podrobně např. na stránkách rajhradské záchranné stanice (http://www.draviptaci.cz/cz/prvnipomoc.html) nebo brněnského Ptačího centra (http://www.ptacicentrum.cz/birds/).

Amatérská péče a neodborná, byť dobře míněná, pomoc může nalezenému opeřenci spíše uškodit. Některé typy zranění, jako jsou zlomeniny, přitom vyžadují rychlý odborný zásah. Mimo to, že podle platných zákonů si nalezeného ptáka nemůžete nechat doma, nemáte pravděpodobně pro jeho chov ani náležité podmínky.

Obecně tedy při nálezu ptáka je nejlépe ihned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici, zoologickou zahradu, veterinárního lékaře nebo městskou policii.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Co se druhé části dotazu na cenu poštolky, zjistíte je např. v inzerci na chovatelských stránkách jako ifauna.cz nebo dotazem u sokolníků. Zkusit můžete nejbližší sokolnické středisko - jejich přehled najdete na stránkách klubu sokolníků. Poradí Vám tam také, kde ve Vašem okolí nejlépe získat patřičné zkušenosti, bez nichž by se nikdo neměl do chovu pouštět.

Odpověď:

Dobrý den,

Záleží na konkretní situaci. Poštolky nejsou zrovna snášenlivé a většinou si bedlivě hlídají dostatečný prostor v nejbližším okolí hnízda, který je větší v otevřené krajině a menší ve městě. Na druhé straně tam, kde nemají dostatek vhodných příležitostí nebo je místo pro hnízdění velmi lákavé, mohou vytvářet i hnízdní kolonie. Najdete je takto ve stromořadích na jihu Moravy nebo na některých hradech (např. Na hradě Malenovice - viz. http://www.muzeum-zlin.cz/cs/stranky/ochrana-ptactva/) nebo na kostelních či vodárenských věžích (např. Poštolky, jejichž hnízdění je sledováno v Berlíně na klinice Vivantes). Teoreticky to tedy může vyjít i na obilním silu.

Co se lovu týče, poštolky opravdu dávají přednost drobnějším hlodavcům než jsou potkani nebo krysy. Ti na běžný poštolčí jídelní lístek nepatří a mohou se na něm ocitnout jen výjimečně.

Odpověď:

Pro poštolku je typické, že třepotavým letem na místě s doširoka rozevřeným ocasem pátrá po kořisti. Francouzi pro to mají výstižný termín vol „Saint-Esprit“ (let sv. Ducha).

Poštolka přitom přerušuje normální veslovací let nebo plachtění, začne mávat celou plochou křídel proti směru letu a současně sklopí ocas k zemi a široce ho roztáhne. Křídla v té chvíli vykonávají velmi rychlý pohyb a výsledkem všeho je, že poštolka zůstává doslova viset na jednom místě jako přišpendlená.

Tento nezaměnitelný způsob letu, který lovící poštolka ovládá, zachycují dvě dokumentární videa BBC: Stationery view a Air Controll (http://www.bbc.co.uk/nature/life/Common_Kestrel)..

Odpověď:

Dobrý den,

Poštolka nebo jiný pták, který dokáže létat, nejspíše pomoc nepotřebuje.

Pokud za sebou dospělý pták vláčí jedno křídlo a těžko s ním pohybuje, má ho pravděpodobně naražené nebo zlomené. Dokázala-li poštolka, kterou jste pozorovali, přiletět na parapet okna ve vyšším patře a opět odletět, mohla být jen dočasně otřesená, třeba po nárazu do skla. Zraněný pták, pokud neuvízne někde výše, skončí obvykle na zemi, kde je možno ho odchytit. I to, že se chytit nechá, je znakem toho, že na tom není dobře. Jak je to v takovém případě s první pomocí zraněným dravým ptákům najdete podrobněji např. na stránkách rajhradské záchranné stanice (http://www.draviptaci.cz/cz/prvnipomoc.html) nebo brněnského Ptačího centra (http://www.ptacicentrum.cz/birds/). Zlomeniny u ptáků vyžadují rychlou odbornou pomoc veterináře. Kosti ptáků totiž srůstají velmi rychle a hojí-li se zlomenina bez ošetření, může pak pták zůstat celoživotně zmrzačený. Teoreticky i toto mohl být případ poštolky, kterou jste viděli.

Obecně při nálezu ptáka, o němž se domníváte, že je zraněný, je nejlépe ihned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. Kromě toho, že tam dokáží ptákům poskytnout odbornou pomoc, tak Vám mohou i rovnou podle Vašeho popisu situace telefonicky poradit na dálku, jak postupovat.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Odpověď: Dobrý den,

jak vidno, vše se vyvíjí, jak má.

Jen na vysvětlenou ostatním čtenářům v poradně. Poštolka mláďata doslova nevyvádí. Jen je motivuje k vyletění z hnízda tak, že jim přinese potravu někam poblíž.

Odpověň na starší dotaz máte v poradně.