Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Odpověď: Dobrý den,

to, že na vejcích nyní poštolky trvale nesedí, je zcela normální. Poštolka snáší vejce obden a začne na nich řádně sedět až když se blíží konec snůšky, obvykle na vejci předposledním. Teprve potom začíná inkubace (tj. samička má zvýšenou teplotu, čímž začne vejce opravdu zahřívat a začnou se vyvíjet zárodky). Hřeje samice, menší samec ji střídá, aby v době, kdy se samice vzdálí, vejce nezastydla. Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní (výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní). Po vylíhnutí pak samice kryje mláďata do věku cca 10 dní, protože dokud mají pouze první bílé ochmýření, nejsou schopna regulovat svoji tělesnou teplotu. Musí je tedy chránit před zimou nebo před přílišným teplem. Po přibližně dalších dvacet dní než jsou mláďata schopná letu se už od nich může vzdalovat a věnovat se spolu se samcem lovu. Po vyletění je pak zásobují ještě přibližně další měsíc než se mláďata zcela osamostatní.

Hnízdění poštolek vás omezí v užívání balkonu především v době řádného sezení na vejcích a následujících deseti dní, kdy mláďata nemohou zůstat bez matky. Neznamená to, že byste nemohli na balkon vůbec vstoupit, ale měli byste vstupy minimalizovat co do četnosti a délky tak, abyste poštolku příliš často neplašili a vždy jí umožnili přibližně do čtvrt hodiny se vrátit. Na balkon pochopitelně vstupovat opatrně. Obdobně opatrně byste se měli chovat v období, kdy mláďata dosáhnout 20-21 dní a mohou se předčasně vrhnout ven nebo předčasně vyletět.

Na toto období je dobré se připravit v době, kdy ještě poštolka trvale na vejcích nesedí. Nyní, když už jsou u vás dvě vejce snesena, optimálně ve dnech, kdy se poštolka nechystá snášet další (tedy v úterý a den po snesení dalšího vejce).  Např. rostliny, které budete zalévat, přemístit co nejblíže ke dveřím; preventivně pokrýt podlahu kartonem nebo igelitem (pochopitelně tak, aby je neodfoukl vítr). Úpravy si dobře naplánujte a rozvrhněte třeba na několik čtvrthodinových etap tak, abyste  poštolku zbytečně často a dlouho neplašili.

Rozhodně přitom nijak nemanipulujte s hnízdem, ať už je to truhlík nebo květináč. Nejen proto, že všichni volně žijící ptáci jsou v době hnízdění u nás chráněni. Jsou fixováni na místo, kde vejce snesli, a jinde by je nemuseli najít.

Obecně doporučuji kromě toho, co se dočtete na těchto stránkách, příručku ČSO Pták roku 2002 - http://oldcso.birdlife.cz/www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf.  Na str. 10 najdete kapitolu Usadila se u Vás Poštolka? Stručné a dobře zpracované odpovědi na nejčastější otázky najdete i na stránce Sokol myšiar na balkóně (https://www.dravce.sk/web/index.php/sk/aktuality-2018/1371-sokol-mysiar-na-balkone-kolko-ich-je). Můžete se podívat i na to, jak poštolky na balkoně hnízdí jinde - v přímém přenosu např. v Blatné (http://www.student.blek.cz/kamera/index.htm) nebo v Brně (http://tinnunculus.sy-sy.cz/).

Odpověď: Dobrý den,

jakožto osoba aktuálně pouze vyřizující dotazy v poradně Vaše stížnosti předám vlastníkovi a autorovi těchto stránek. Tyto stránky vycházejí z jeho zkušeností s hnízděním divokých poštolek na balkoně obytného domu a jsou primárně určeny osobám, které se ocitnou v obdobné situaci a neví s něčím rady. Nedomnívám se, že by takového člověka tyto stránky zavedly někam na scestí. Konec konců to hovězí radí mimo jiné i stručný dokument ČSO pták roku 2002 (http://oldcso.birdlife.cz/www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf). A také si nemyslím, že by člověk, který najde poštolku nebo poštolčí mládě, z obsahu těchto stránek vyvodil, že nemá hledat pomoc u odborníků a že je nemá předat do záchranné stanice.

Vyjádření provozovatele webu: Dobrý den, tento web jsem vytvořil před 12 lety a vycházel jsem skutečně buď z vlastních poznatků (amatér, kterému pár let na balkoně hnízdily poštolky), případně z informací, které mi poskytli v oblasti fundovanější návštěvníci (jako právě informace o legislativě – ta se mohla změnit i během toho času). V té době šlo asi o nejucelenější informace o poštolkách na českém internetu.

Mnohé informace zde na webu uvedené jsou staré jak web sám. Budu rád, pokud mi na email (v patičce) kdokoli pošle konkrétní návrhy na úpravy textu – na ověřování a dohledávání informací zde uvedených či psaní nových textů čas nemám, sám jsem navíc amatér a o tematice téměř nic nevím. Pokud mi pošlete kompletní souvislé odstavce věnující se nějaké tématice, rád je na web vložím a nahradím jimi současné neaktuální, neúplné či ne zcela pravdivé informace.

Velice děkuji paní, která zde trpělivě již několik let odpovídá na dotazy, za tu dobu pomohla desítkám či stovkám lidí a hlavně poštolek. Mně samotnému provozování tohoto webu nic, krom dobrého pocitu, nepřináší, naopak mne stojí peníze. Chcete-li tedy pomoci s nápravou faktických chyb zde v textech, stačí mi souvislé aktualizace textů poslat na email. Děkuji.

Odpověď: Dobrý den, poštolky jsou ptáci, kteří si zvláště v nízdním období přísně hájí své teritorium. Občas sice hnízdí v koloniích (na hradech, ve stromořadích na jižní Moravě), lae s vzájemnou tolerancí dvou samců v poměrně malém prostoru voliéry nelze moc počítat. Přesněji to pochopitelně budou vědět chovatelé nebo lidé ze záchranných stanic.

Odpověď: Dobrý den. Dotazy tohoto typu prosím konzultujte s chvateli nebo sokolníky. Základní metodické pokyny k voliérám najdete např. zde: http://www.lednice-dravci.cz/STARE/Klub_sokol/metodika.htm.

Dobrý den,

Informace o potřebných povoleních, potvrzeních a registracích najdete na stránkách AOPK: http://www.ochranaprirody.cz/cites/informace-pro-chovatele-a-obchodniky/informace-pro-chovatele-dravcu/.

Ve slovníku CITES na stránkách ČIŹP (http://cites.cizp.cz/mod/glossary/view.php) si pak pro příslušné druhy můžete najít upřesnění:

Parabuteo unicinctus - P.II. B, káně Harrisova. Mon. t. Zahrnuje 3 poddruhy: harrisi, superior a nominátní unicinctus. Vyžaduje se na živé i neživé ex. písemný záznam o obchodu, příp. o chovu.

Falco tinnunculus -  P.II. A, poštolka obecná. Vyžaduje se na živé i neživé ex. písemný záznam o obchodu, příp. o chovu. Neregistruje se.

Podstatným rozdílem mezi oběma druhy je, že poštolka obecná je ptákem volně žijícím v EU. Pokud však nebudete chtít chovat jedince z volné přírody, vyjde Vám to papírově nastejno. V obou případech zcela logicky musíte být vždy schopen prokázat, že ptáci pocházejí z řádného chovu. Solidní chovatel by Vám měl veškeré potřebné doklady poskytnout.

Odpověď: Dobrý den,

takovouto otázku snad lépe směřovat na veterinárního lékaře. Domnívám se však, že při dodržení základních hygienických podmínek lze chovat různé druhy ptáků. Důkazem jsou zoologické zahrady. Spíše půjde o to, aby se ptáci vzájemně nerušili, resp. přítomnost dravce, byť malého, neplašila papoušky.

Dobrý den,

Hnízdění poštolek nikam to hlásit nemusíte. Ve styk s úřady je potřeba vejít pouze, pokud by bylo potřeba z nějakého závažného důvodu do jejich hnízdění zasáhnout. Průběžná evidence hnízd synantropních ptáků v ČR je zaměřena na rorýsy, jiřičky, kavky - viz. Databáze registrovaných hnízdišť synantropních druhů ptáků http://www.rorysi.cz/rorysidb/search.php nebo na hnízdění čápů - http://cap.birdlife.cz/mapa. U našich sousedů na Slovensku je od loňského roku možno přidat údaje o hnízdění poštolek do online mapy prostřednictvím dotazníku na stránkách Ochrana dravcov na Slovensku (http://www.dravce.sk/web/index.php/sk/aktuality-2018/1371-sokol-mysiar-na-balkone-kolko-ich-je). Snad se časem podobná iniciativa objeví i u nás.

Dobrý den,

V průběhu měsíce, kdy se po vyletění poštolčata ještě mohou vracet na hnízdo nebo setrvávat v jeho nejbližším okolí, není moc šance rozeznat samečky od samiček. Kdo je kdo se jasněji ukáže až mláďata vymění první řádné opeření za nové, tedy u ročních ptáků. Poštolky jsou schopné rozmnožování již v následujícím roce po vylíhnutí a i již hnízdícího mladého samce může být ještě na dálku obtížné rozeznat od samice jinak, než podle jejich chování (s ilustracemi např. v článku zde). Přepeřování probíhá postupně. U samců se se zmenšují tmavé skvrny na zádech do tvaru kapek, postupně jim zešedne hlava a odshora ocas. Protože změny jsou opravdu postupné, můžete potkat mladého samce se šedou hlavou a pruhovaným ocasem (viz článek zde).

Zblízka pro odborníka rozeznat samečky a samičky už i u mláďat zřejmě lze. Určité drobné rozdíly jsou v délce křídel a kresbě peří na ocáscích viz. průvodce pro monitorování v terénu Raptors: A field guide for surveys and monitoring: Kestrel: http://www.eurapmon.net/sites/default/files/raptors_2nd_ed_010_kestrel.pdf.

Názorné ilustrace k vývoji a rozdílům v opeření včetně přepeření mladých poštolek najdete v online dostupném dokumentu Identifikace poštolky obecné in Atlas de Identificación de las Aves de Aragón(Javier Blasco-Zumeta & Gerd-Michael Heinze): http://blascozumeta.com/wp-content/uploads/aragon-birds/non-passeriformes/131.kestrel-ftinnunculus.pdf; anglický terminologiký slovníček k Atlasu: http://blascozumeta.com/glossary/.

Bez zajímavosti není ani článek Age et sexe du faucon crécerelle (falco tinnunculus) en hiver (André Burnel, Roger Frqipont & André Vandewer): http://www.aves.be/fileadmin/Aves/Bulletins/Articles/45_3/45_3_129.pdf, který ukazuje, že to s přepeřováním a určováním stáří poštolek může být značně složité.

Dobrý den,

Záleží na tom, jak velká jsou poštolčata.

Pokud jsou ještě velmi malá a samice na nich ještě sedí, což se děje cca do 10 dnů věku mláďat, s hnízdem rozhodně nemanipulujte a samici se snažte nerušit. I po uplynutí tohoto období je lépe ještě počkat. Poštolčí rodiče jsou fixováni na místo hnízda; je pro ně důležité místo, kde najdou mláďata, která mají nakrmit. Když už se samice vzdaluje můžete relativně bezpečně ještě upravit truhlík, aby v něm bylo více místa: odstranit přebytečnou hlínu, přidat nějaký jednoduchý plůtek / zábranu, kterou by neodfouknul vítr. Další možností je zavěsit pod truhlík širší plošinku. Měli byste to pochopitelně udělat tak, aby před Vámi v panické hrůze nevyskočil ven nebo předčasně nevyletěli, což se může stát někdy od 20 dne věku mláďat.

Někdy po dvacátém dni se poštolčata také začínají hlasitěji ozývat a připravovat na dobu, kdy je budou rodiče krmit po vyletění mimo hnízdo. Dokud ještě neumí pořádně létat a lovit, tak se o ně totiž musejí rodiče starat. V té době je důležité, aby je rodiče našli a mladí na sebe upozorňují hlasitým křikem a máváním křídel. Když se mláďata takto projevují a dokáží se rodičů dovolat, je možno je i přemístit. Podle jednoho z opatrnějších vyjádření ornitologa, kterého se mi dříve dostalo, je minimálně věk pro takové přemístění 25 dní. Vzdálenost by přitom neměla být větší než 20 metrů. Přirozeně čím blíže, tím lépe. Pokud tedy přemisťovat, tak na rozumné místo přímo na balkoně tam, kde budou mít poštolčata správný výhled na přilétající rodiče. Pochopitelně je potřeba mít na paměti, že čím větší mládě, tím spíše může předčasně vyletět, když se k němu přiblížíte. Optimální je nechat poštolčata v truhlíku, v němž přišla na svět, a jejich předčasné vyletění neriskovat. Mláďata, pokud jim v cestě nestojí nějaká velká překážka, se budou stejně nejprve snažit přirozeně k vám na balkon.

Odpověď: Dobrý den,

Je-li to jen sem tam nějaké chmýříčko, může být takovému mláděti ke čtyřem týdnům. V tom věku ho můžete vidět zvědavě pozorovat svět z hnízda nebo se už může vydat na první letecký pokus, přičemž nemusí ještě zvládnout přistání na zamýšleném místě.