Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Odpověď:

Dobrý den,

Úklid po vyhnízdění poštolek na balkoně není sice tak náročným úkolem jako vyčištění Augiášova chléva, ale odstraňování poštolčího trusu rozhodně snadné není. S trochou trpělivosti, přidáním octa do vody nebo obyčejným savem se ale vyčistit dá. Pomoci může i parní čistič.

Takový úklid je jedním z okamžiků, kdy by se měl člověk rozhodnout, zda chce, aby u něj poštolky hnízdily i v příštím roce. Je to totiž velmi pravděpodobné, že se na stejné místo v příštím roce někdy na přelomu zimy a jara vrátí. Obhlídku hnízda na příští rok dělají přitom většinou už na podzim.

Pokud se rozhodnete, že je u Vás již nechcete, nenechávejte na balkoně nic, co by se jim pro hnízdění mohlo líbit.

Pokud si s nimi budete chtít hnízdění užít i v příštím roce, je vždy lépe učinit těsně před příští sezónou preventivní opatření - odstranit cennější věci a obtížně čistitelné povrchy ochránit něčím, co po sezóně jednoduše vyhodíme (igelitem, lepenkou).

Odpověď:

Dobrý den,

Jak je uvedeno v několika starších odpovědích, mimo výjimečnou možnost získání poštolky z přírody, je možné chovat pouze ptáky, kteří byli odchováni v zajetí z legálně získaných rodičů. Poštolka k chovu by proto měla být pořízena od registrovaného chovatele, který ji vybaví potřebnými povinnými doklady, prokazujícími, že byla získána z legálního chovu.

Pokud jde o onu výjimečnou možnost odebrat z hnízda, odchytit nebo si ponechat poštolku nalezenou, tak obecně platí zákaz odchytu u nás volně žijících ptáků a jejich držení. K odchytu (odběru) je potřeba předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků (odchylný postup při ochraně ptáků podle § 5b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Může ji vydat obecní úřad obce s rozšířenou působností (na území národních parků a chráněných krajinných oblastí pak jejich správa).

Odpověď:

Dobrý den,

Odpovídám bohužel se značným zpožděním. Poštolčí mláďata běžně začínají vyletovat z hnízda ve věku přibližně 30 dní, ze stísněného prostoru mohou vyletět i dříve. Prakticky celý pobyt na hnízdě věnují také určitou část dne procvičování křídel. Pokud poštolka, kterou chováte, mimo to, že nelétá, i špatně chodí, je docela pravděpodobné, že je to způsobenou nesprávnou výživou. Občasným hovězím jste toho asi tolik nezkazil, ale mláděti mohly chybět další potřebné složky potravy, především vápník. Jeho nedostatek v období růstu může mít trvalé následky.

Pro zdravý vývoj mláďat odkázaných zcela na člověka je pestrá strava co nejvíce se blížící tomu, co by jim nabídli jejich biologičtí rodiče, velmi důležitá. Měla by být vždy čerstvá, rozmražené maso už postrádá určité látky. Nejlépe zvěřina, laboratorní myši, potkani… Potrava musí obsahovat vápník potřebný pro zdárný vývoj kostry a opeření. Proto se přidávají najemno nadrcené kosti, vaječné skořápky nebo naškrábaná sépiová kost. Potrava musí také obsahovat tzv. balast (nestravitelná část potravy jako peří nebo srst, která tvoří vývržek). Stravu pro doplnění potřebného vápníku a balastu mohou zpestřit i vyřazená jednodenní kuřátka (kohoutci z velkých chovů).

Nevím, v jakých podmínkách poštolku dále chováte. Na jejím zdravotním stavu se pochopitelně může podepsat i nevhodný prostor.

Nevím také, zda za Vaším dotazem je pouze nezkušenost chovatele, který nabyl poštolku legálně, nebo zda de facto nelegálně “zachraňujete” poštolku z volné přírody. Podle toho, že uvádíte pouze přibližný věk poštolky, soudím spíše na případ druhý. Určitě kontaktujte místně příslušnou záchrannou stanici (https://www.zvirevnouzi.cz), kde se o poštolku postarají a i v případě, že ji chováte legálně, tak Vám poradí.

Odpověď: Dobrý den, z Vašeho dotazu sice není zřejmé, jak straku doma chováte (možností je více viz http://strakadomaci.cz/prostredi_chovu.php), ale pořizovat zrovna poštolku jako kamaráda pro chovanou straku asi obecně není dobrý nápad. Kromě toho, že nároky na chov poštolky jsou trochu jiné než na chov straky a museli byste je chovat odděleně, tak nevidím důvod, pro by se vzájemně měly snášet natožpak “kamarádit”... Doporučuji spíše přečíst si, jak zajistit strace dostatečnou zábavu a společnost, na stránkách Straka domácí (http://strakadomaci.cz/spolecnost_a_zabava.php).

Odpověď:

Dobrý den,

Váš přítel udělal základní chybu v tom, že se rozhodl starat o mládě sám. Takové mládě je nejlépe svěřit do odborné péče. Nejen proto, že podle zákona nelze jen tak chovat/držet volně žijícího živočicha doma (byť ve voliéře), ale odborníci vědí nejlépe, jak se o ně postarat a odchovat poštolče tak, aby mohlo být opět vypuštěno do volné přírody.

Takové mládě poštolky potřebuje nejen vhodné ubytování, prolet ve velké voliéře a stravu co nejvíce odpovídající té, kterou by mu poskytli jeho biologičtí rodiče (tedy nejen čisté maso, ale to, čemu sokolníci říkají batast - kosti, chlupy, …, optimálně krmení celými zvířaty - myšmi, potkany, japonskými křepelkami...). Mělo by také mít minimální kontakt s člověkem, aby si na něj nezvyklo jako na zdroj potravy. Mělo by se před vypuštěním seznámit s tím, jak bude vypadat potrava, kterou si bude muset ulovit a jak ji ulovit (ne-li hraboše, tedy alespoň myš domácí). Jak vypadá příprava na vypuštění poštolek v záchranné stanici si můžete přečíst např. zde.

Vypuštění poštolky na lidi zvyklé a na život ve volné přírodě, kde se bude muset postarat sama o sebe, nedostatečně připravené, není opravdu vůči zvířeti zodpovědné. S velkou dávkou štěstí snad přežije, ale velké šance nemá. Váš přítel by tedy měl kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. Hlavu mu neutrhnou a poštolku připraví, pokud nemá nějaký zdravotní problém, na zdivočení a vypuštění do přírody.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou je rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

 

Jinak i když chovaní ptáci reagují na poštolku jako na každého jiného dravce, tedy na potenciálního predátora, poštolky loví ptáky pouze vyjímečně. Kromě toho, že je narozdíl od na lov ptáků specializovaného krahujce, jestřába nebo sokola, neumí chytit v letu, dávají přednost drobným hlodavcům a po nějakém neduživém opeřenci nebo ptáčeti sáhnou pouze, pokud není dostatek jiné potravy… Jak před dravci specializovanými na lov ptáků jdrůbež a holuby chránit popisuje např. článek Dravci kontra drůbež a holubi.

Odpověď:

Dobrý den,

Poštolky mají rády místa s výhledem, což bude důvodem, proč se na střeše objevují. Posed jim můžete vylepšit o nějaké to bidýlko. Mají-li ale zahnízdit, budou potřebovat hnízdní plošinu nebo budku. Budku pro příští rok je vhodné osadit již nyní, nejpozději na podzim, aby si na ni poštolky zvykly a zařadily ji mezi potenciální místa pro hnízdění na příští rok. Přečtěte si dále obecné vlastnosti, které by měla budka splňovat a zamyslete se nad tím zda ji umístit třeba k obslužné lávce nebo spíše na štítové průčelí domu. Sebekomfortnější budka ovšem nezaručí, že v ní poštolky najdou zalíbení a zahnízdí.

Budka by se měla umístit alespoň 5 m vysoko (někdy se uvádí 8-10m), což Váš dům zřejmě splňuje. Vletový otvor by měl být orientovaný na východ, severovýchod nebo jihovýchod stranou převládajících větrů. Je potřeba pamatovat na to, že poštolky mají rády široký výhled. Samice by ho v době, kdy bude sedět na vejcích rozhodně ocení, protože bude mít dobrý přehled o dění v okolí hnízda. Poštolky potřebují pro hnízdění klid, takže místo zvolit tak, aby rušení lidskou činností bylo minimální. Vybrané místo by nemělo být dostupné pro predátory nejvíce ohrožující ptačí hnízda na budovách, což jsou především kočky a kuny. Je dobré myslet i na bezpečí a komfort poštolčat: kam spadnou, když náhodou vypadnou z budky nebo zda při prvním leteckém pokusu budou mít poblíž bezpečné místo k přistání. Praktická může být plošinka před nebo vedle hnízda, kde mohou poštolčata trénovat (příklad najdete zde).

V některých případech lze s výhodou využít i již existující otvory do půdy nebo podstřeší a budku za ně instalovat na vnitřní straně. Pokud je otvor dostatečně hluboký, budka není potřeba; stačí zabednit na vnitřním líci zdi.

I když některé zdroje uvádějí, že podestýlka není potřeba, nezkušené samici se mohou na hladkém povrchu dna budky vejce rozkutálet. A pro samce i samici je možnost vyhloubit si v podkladu hnízdní důlek důležitým rituálem. Je tedy lépe ji nízkou vrstvou podestýlky opatřit (např. lesní hrabanka, štěpky). Budka nebo obdobně upravený otvor by měla mít na přístupné straně dvířka, aby se dala snadno po sezóně čistit.

Budky pro poštolky (poštolkovníky, poštolečníky)  lze zakoupit hotové. Pro případ vlastní výroby “střihy” na budku najdete např. zde. Další možnosti najdete v brožuře ČSO Pták roku 2002 na str.11.

Odpověď: Dobrý den, Z Vašeho dotazu bohužel není jasné, o jak velké mládě se jedná a kde je hnízdo, odkud spadlo na balkon. Poštolka je schopná přenést velmi malé ještě ochmýřené mládě, pokud se zatoulá od ostatních na hnízdě, ale stejně jako jiná ptačí matka rozhodně mláďata vypadlá z hnízda zpět nepřenáší. Pokud je mládě ještě převážně ochmýřené, hrozí mu po vypadnutí z hnízda prochladnutí a pokud to jde, je potřeba ho vrátit zpět. Rodiče se také starají až o ta mláďata, která opustila hnízdo, která na sebe umějí dostatečně hlasitě upozornit. Naučí se to někdy mezi 20. a 25. dnem života, kdy už jim začíná výrazněji ubývat chmýří a začínají se připravovat na vyletění z hnízda. O takové mládě by se rodiče už měli postarat i mimo hnízdo. Dokud mládě vypadá ještě jako ochmýřená koule a teprve mu začíná podrůstat peří, nemusíte se bát vstoupit opatrně na balkon a dát ho do hnízda zpět. Pokud je hnízdo obtížně dostupné, tedy se obrátit na nejbližší záchrannou stanici (https://www.zvirevnouzi.cz).

Odpověď: Dobrý den,

momentálně jsme v období, kdy pro většinu poštolčích párů pomalu končí hnízdní období. Ty později hnízdící mají ještě mladé na hnízdě. Mláďata těch dříve hnízdících už z hnízda vylétla a pobývají někde v jeho okolí, kde se o ně rodiče ještě měsíc starají, do doby než se mladí naučí pořádně létat a zvládnou se i sami uživit. Pokud poštolky nalétávají na Vašeho kocoura, je pravděpodobné, že mají někde poblíž hnízdo. Při bedlivějším pozorování můžete zjistit, kde hnízdo je.

Poštolky brání své hnízdní teritorium proti cizím vetřelcům z řad svých soukmenovců v širším prostoru než v jakém reagují na jiné opeřence nebo potenciální ohrožení hnízda predátory, mezi které patří čtyřnozí přátelé člověka - kočka a pes. Kočky domácí opravdu mají na svědomí hodně ptáků, takže se poštolkám není co divit, že se kocoura na okně snaží zahnat.

Poštolky se kromě reakce na nepřítele také rády trochu baví. Teoreticky by to mohly být i velmi mladé poštolky, které letos ještě hnízdit nebudou, ale k oblíbeným adrenalinovým poštolčím sportům patří spíše prohánění jiných stejně velkých nebo i větších opeřenců.

Odpověď:

Dobrý den,

Předali jsme dotaz na možnost předání handicapované poštolky ze záchranné stanice do domácí péče koordinátorovi Národní sítě záchranných stanic. Zde je odpověď:

“Převézt handicapované poštolky do depozit je určitě možné - poštolka je nejčastěji přijímaný pták do ZS. Doporučuji obrátit se na záchranné stanice v okolí, věřím, že pokud zajistíte poštolce správné podmínky, bude pro ZS milejší zvíře předat, než utratit.

Jednotný postup na to není, každá ZS si předání řeší jinak.”

Takže se domluvte se záchrannou stanicí, do které jste mládě odvezli. Připravte se přitom na to, že poštolku Vám nesvěří, dokud si neprověří, v jakých podmínkách ji budete chovat.

Odpověď:

Dobrý den,

Pokud u Vás poštolky hnízdí poprvé doporučuji kromě toho, co se dočtete na těchto stránkách, příručku ČSO Pták roku 2002 - http://oldcso.birdlife.cz/www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf.  Na str. 10 najdete kapitolu Usadila se u Vás Poštolka? Stručné a dobře zpracované odpovědi na nejčastější otázky najdete i na stránce Sokol myšiar na balkóně (https://www.dravce.sk/web/index.php/sk/aktuality-2018/1371-sokol-mysiar-na-balkone-kolko-ich-je).

Nevím, jak stará jsou mláďata, která se u Vás vylíhla. Přibližně do věku 10 dnů, dokud mají pouze první bílé prachové peří, nejsou mláďata schopna sama regulovat svou tělesnou teplotu a potřebují samici, aby je chránila před zimou nebo horkem. V těchto horkých dnech je proto důležité samici příliš neplašit.

Ve věku cca 20 dnů už začnou být mláďata natolik zvědavá, že se mohou vydat z truhlíku ven. Mohou se také vrhnout dolů, pokud je vyplašíte. Takže někdy v mezidobí můžete opatrně zkusit odebrat něco hlíny z truhlíku, pokud je moc plný, případně přidat nějakou menší zábranu (viz citovaná příručka ČSO). Pádu mláďat se ale nemusíte zbytečně obávat. Jejich pud sebezáchovy jim velmi dobře radí.

Přikrmování je většinou zcela zbytečné. Poštolky si založí hnízdo v takovém, kde mají dostatečné zdroje potravy pro budoucí potomstvo. Počet snesených vajec pak je dán i tím, kolik  “dárků” nosí samec v době námluv. Pět poštolčat by rodiče zvláště v letošním roce, kdy se na většině míst přemnožili hraboši, měli hladce uživit.

Situace, kdy je potřeba poštolkám přilepšit, může nastat, když se např. ztratí jeden z rodičů.

Rozhodně nepřikrmovat “ta hladová chuďátka” zbytečně. Měli byste mít důkladně odpozorováno, že opravdu vázne dodávka potravy po delší dobu než dejme tomu den. O co více jim budete přilepšovat, o to méně je budou rodiče krmit, protože poštolčata se nebudou o potravu dostatečně hlásit. Poštolčata od nich dostávají přirozeně kořist i s chlupy a kostičkami a tento “balast” mláďata pro svůj zdárný vývoj potřebují. Takže pokud nabudete dojmu, že je potřeba dokrmit je lépe sehnat si myši a kuřátka (krmení pro hady) nebo aspoň maso (vždy libové a syrové - např. kuřecí) obalit drcenými skořápkami a chlupy nebo vatou. Je přitom rozhodně lépe nekrmit sami, ale odložit potravu někam, kde ji samička snadno najde. Opět pozor, nepřehánět. Je to inteligentní pták a brzy pochopí, že jste snadný zdroj potravy a netřeba tedy lovit.

Odpověď:

Dobrý den,

poštolky kladou vejce obvykle obden v intervalu o něco delším než 48 hodin, může to být i méně nebo více, ale od 8.května je to už opravdu hodně dlouhá doba. Pokud se nyní poštolky poblíž hnízda několikrát za den páří a samice občas posedává na vejcích, je pravděpodobné, že se letos ještě další snůšky dočkáte. Ovšem pár, který nyní vídáte, nemusí být ten stejný jako před týdnem. Je možné, že se něco přihodilo původní samici a výhodné místo bylo vzápětí obsazeno samicí novou. Mohla se dát do páru se starým samečkem nebo  to může být pár zcela nový. Pokud poštolky nemají nějaké výraznější rozdíly v opeření nebo kroužky, tak to asi těžko zjistíte. Z těch prvních dvou vajec se asi už nic nevylíhne; jejich šance na vylíhnutí klesá s prodlužováním doby než samička trvale zasedne na vejce a začne inkubace (obvykle tak činí na vejci předposledním). První dvě vejce ale slouží minimálně i jako podkladek signalizující, že tady má být hnízdo.

Odpověď:

Dobrý den,

to, že po snesení prvního vejce na něm poštolka nesedí, je zcela normální. Snáší vejce obden a začne na nich řádně sedět až když se blíží konec snůšky, obvykle na vejci předposledním. Teprve potom začíná inkubace (tj. samička má zvýšenou teplotu, čímž začne vejce opravdu zahřívat a začnou se vyvíjet zárodky). Hřeje samice, menší samec ji střídá, aby v době, kdy se samice vzdálí, vejce nezastydla. Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní (výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní). Po vylíhnutí pak samice kryje mláďata do věku cca 10 dní, protože dokud mají pouze první bílé ochmýření, nejsou schopna regulovat svoji tělesnou teplotu. Musí je tedy chránit před zimou nebo před přílišným teplem. Po přibližně dalších dvacet dní než jsou mláďata schopná letu se už od nich může vzdalovat a věnovat se spolu se samcem lovu. Po vyletění je pak zásobují ještě přibližně další měsíc než se mláďata zcela osamostatní.

Pro úspěšné vyhnízdění poštolek jednuduše stačí zbytečně je nerušit a nechat je, aby se o vše postaraly samy. Pokud je umístění hnízda takové, že nehrozí vypadení vajec, není potřeba nijak zasahovat. Jakoukoliv manipulaci s hnízdem i vejci všech u nás volně žijících ptáků ostatně zakazuje i zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Obecně doporučuji kromě toho, co se dočtete na těchto stránkách, příručku ČSO Pták roku 2002 - http://oldcso.birdlife.cz/www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf.  Na str. 10 najdete kapitolu Usadila se u Vás Poštolka? Stručné a dobře zpracované odpovědi na nejčastější otázky najdete i na stránce Sokol myšiar na balkóně (https://www.dravce.sk/web/index.php/sk/aktuality-2018/1371-sokol-mysiar-na-balkone-kolko-ich-je).

Odpověď:

Dobrý den,

Předpokládám, že dotazem jsou míněna mláďata nalezená. Obecně při nálezu zraněného zvířete nebo opuštěného mláděte je potřeba kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. V České republice tvoří Národní síť záchranných stanic. Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Zvířata by neměla být po nálezu převážena přímo do záchranné stanice; vždy je nejlépe nejprve zavolat (existuje i mobilní aplikace pro “chytré” telefony). Nálezce totiž nemusí správně odhadnout situaci a odveze zvíře, které pomoc vůbec nepotřebuje.

Odpověď:

Dobrý den,

poštolky, které hnízdí u lidí, jsou na lidskou přítomnost v daném místě zvyklé. V truhlících za okny hnízdí docela často a úspěšně. Pokud se ve vašem truhlíku objevilo již první vejce, znamená to, že jste ji zatím nijak nadměrně nerušili. Dostatečný klid a málo vyrušování je vlastně to jediné co od vás poštolky nyní potřebují. Neznamená to ovšem, že byste měl okno zabarikádovat skříní a místnost po dobu hnízdění vůbec nepoužívat, jak kdysi vtipně popsal František Nepil v povídce Sýkorky a poštolka (Dobré a ještě lepší jitro). Rozhodně ale nepokazíte nic tím, když stáhnete žaluzie, rolety nebo spodní část okna provizorně překryjte třeba jen papírem. Pokud se za oknem jen normálně pohybujete a neotevíráte je prudce a hlučně, tak by se poštolka neměla vyplašit tak, že vejce vyhodí. Pokud při vyrušení odletí, měli byste jí v době, když na vejcích sedí a následně ještě cca 10 dní po vylíhnutí mláďat, kdy je musí chránit před prochlazením či přehřátím, umožnit návrat cca do 15 minut. Pro účel větrání je dobré mít možnost zajistit polohu pootevřeného okna - pokud takové kování či jednoduchý háček zatím nemáte, doporučuji namontovat co nejdříve během těch dní snůšky, v nichž poštolka nebude snášet vejce. Snáší je obden. Víte-li, že první snesla ve středu 1. května, snese nejspíše druhé v pátek. Na vejcích začne sedět trvale až když je snůška (3-7 vajec) skoro úplná. Takže máte ještě nějaký čas na případné úpravy. Psal jste, že v truhlíku není mnoho hlíny, takže vejce ani mláďata by neměla předčasně vypadnout. Truhlík máte, jak předpokládám, nějak zajištěn, aby vám z parapetu nespadl.

Obecně doporučuji něco si o poštolkách přečíst, příručku ČSO Pták roku 2002 - http://oldcso.birdlife.cz/www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf.  Na str. 10 najdete kapitolu Usadila se u Vás Poštolka? Stručné a dobře zpracované odpovědi na nejčastější otázky najdete i na stránce Sokol myšiar na balkóně (https://www.dravce.sk/web/index.php/sk/aktuality-2018/1371-sokol-mysiar-na-balkone-kolko-ich-je).

Odpověď:

Dobrý den,

pokud je již sneseno první vejce, tak se toho mnoho dělat nedá. S hnízdem by se již nijak manipulovat nemělo. Pokud totiž od přemístění očekáváte, že se hnízdo umístí někam poblíž a poštolky tam snůšku dokončí, není takové řešení reálné. Jsou fixovány na místo, kde snesly vejce a jinde je hledat nebudou. Přemístění by de facto znamenalo přemístění do záchranné stanice, což rozhodně není řešení ideální a výsledek by byl nejistý, zvláště pokud by se přemisťovala vejce. Mimo to by se naše záchranné stanice nemají zrovna také prostředky a kapacitu, abychom je mohli přetěžovat péčí o všechna zvířata, jejichž blízkost nám lidem nevyhovuje.

Zkuste to prosím pro tuto jednu sezónu nebo alespoń její část vydržet. Poštolky jsou dosti hlučné, když se namlouvají a páří, v době, kdy už sedí na vejcích, o nich prakticky Vy ani Vaše okolí nebudete vědět. Sezení na vejcích trvá cca 28 dní; většinou začíná až ke konci snůšky 3-7 vajec. Hlučná je i závěrečná fáze hnízdění, kdy se poštolčata hlasitě domáhají na rodičích potravy. Učí se to už před tím než jsou schopna letu, takže hlasitěji se začnou ozývat někdy po 21 dni života.

Věc má i své souvislosti z pohledu zákona. Poštolka obecná sice není zvláště chráněným druhem, ale stejně jako na ostatní volně u nás žijící ptáky, se na ni vztahuje tzv. obecná ochrana.  Ta ptákům zaručuje ochranu především pro období hnízdění a rozmnožování (je zakázáno: - úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat). Není tedy možné odstraňovat hnízda z budovy v době, kdy v nich ptáci aktuálně hnízdí, leda by pro tento účel byl povolen odchylný postup dle § 5b odst. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě (obecná ochrana) tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 77 zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) - odbor životního prostředí.

Záleží pochopitelně na místně příslušném úřadu, jak by Vaši žádost posoudil. Některé jsou schopny kvůli takovému hnízdění zastavit i stavbu, jiné by Vám možná vyšly vstříc.

Pokud poštolkám letos hnízdění umožníte, vyzkoušíte si, co to doopravdy obnáší. Vydržet se to rozhodně dá. Poštolky budou mít patrně tendenci hnízdit u Vás i v příštím roce. Nebudete-li je u sebe chtít, je potřeba odstranit zavčas hnízdo-truhlík, nejlépe už na podzim, aby si hledaly místo k hnízdění jinde. Je pochopitelně možno jim zároveň nabídnout i lepší bydlení v podobě budky...